Přesný účet totalitního komunistického režimu už zřejmě nikdo nevystaví. Odhaduje se, že komunisté nechali z politických důvodů popravit 248 svých odpůrců, asi 250 tisíc lidí skončilo ve vězení.
Na zemřelé a také na desetitisíce vězněných v sobotu vzpomínali při pietní akci lidé v Praze pod Petřínem. U pomníku se sešly i oběti komunistické zvůle.
FOTOGALERII SI PROHLÉDNĚTE ZDE
K pomníku, jehož autorem je sochař Olbram Zoubek, přišel i Karel Bažil. Prošel nejen komunistickým vězením, ale i nacistickým koncentračním táborem: "Byl jsem vězněn za Hitlera i za bolševiků," vzpomíná. "Za nacistů jsem měl dostat sekeru, ale Němci měli v zákoně, že soud nesměl vynést rozsudek smrti nad osobou mladší osmnácti let. A mně tehdy bylo sedmnáct. To mě zachránilo. Ale koncentračnímu táboru jsem neušel," dodal.
Kvůli čemu vás tam poslali?
Za sabotáž. Mazal jsem plechy pro pancéře a lodě v jedné továrně u Frýdku-Místku. Ale nekvalitně. Když je člověk namazal málo, tak se pak totiž zadřela ložiska. Přišli na to a přijelo pro mě gestapo. Pak mě přes Jihlavu poslali rovnou do Německa do koncentračního tábora. Když jsem z něj vyšel, vážil jsem 35 kilo. Bolševici ale byli horší než nacisti.
Pro co jste byl vězněn za komunismu?
Nelíbilo se jim moje protibolševické jednání. Coby úhlavního nepřítele republiky mě vypověděli z bytu. Soudili mě ve stejné době jako Miladu Horákovou. Byl jsem členem mládeže doktorky Horákové. Byla to naše maminka, tak jsme jí říkali. Později jsem na 25 let odešel do exilu do Německa.
Jak se díváte na současné působení KSČM?
Usmívám se, když se někteří snaží zrušit tu stranu. To je pro kočku. Platí tu charta lidských práv a tam je to jasně napsané - zákaz pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení. Soudní proces proto vždycky advokáti KSČM vyhrají. Jádrem musí být zákaz šíření marxismu-leninismu, celé té ideologie. Zakázat a trestat. Ale bez provazu, na to nemá nikdo právo - Pánbůh dal, Pánbůh vzal.
Jak by se měla mladá generace učit o komunistické době?
Nejprve by měli mít školáci kvalitní učebnice. V dějepisu pro střední školy, který mám doma, jsou i opravdové nesmysly. A odpovědnost padá i na bedra učitelů. Měli by jim říkat celou pravdu a podávat jim ji v souvislostech. Na tu dobu se nesmí zapomenout.
ČTĚTE TAKÉ: Pod Petřínem si lidé připomněli oběti komunismu
Autoři zvou komunisty na film o bachaři Grebeníčkovi
27. červen 1950: Den, kdy komunisté popravili Miladu Horákovou |
| Datum 27. červen není coby Den památky obětí komunistického režimu vybrán náhodně. Přesně před 59 lety byla popravena politička Milada Horáková, poslankyně národně socialistické strany. Horákovou komunisté vybrali jakožto hlavu vymyšleného spiknutí. Takzvaný „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice" byl největším vykonstruovaným politickým procesem v komunistickém Československu. Před soudem, který začal na konci května 1950, stanulo třináct osob. Žaloba je vinila z toho, že z nenávisti k režimu připravovali protistátní puč a různé teroristické akce, a to ve spolupráci se špionážními službami USA, Anglie, Francie a Jugoslávie. Po devíti dnech soudního jednání padl rozsudek - čtyři obžalovaní, včetně Horákové, byli odsouzeni k trestu smrti. O život přišla 27. června roku 1950 ráno v 5.35 na dvoře pankrácké věznice. |
Foto: Šárka Pálková
