Brno lituje "pochodu smrti" Němců po druhé světové válce

Domácí
19. 5. 2015 21:30
Masová deportace Němců z Československa probíhala v letech 1945–1946.
Masová deportace Němců z Československa probíhala v letech 1945–1946.

Město Brno lituje odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce, kdy při pochodu z Brna do Rakouska zemřelo téměř 1700 lidí. Uvádí se to v návrhu Deklarace smíření a společné budoucnosti, kterou schválilo brněnské zastupitelstvo. Dokument má uctít všechny oběti. "Vyjadřujeme přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpouštěny a nezatěžovali jsme se minulostí," uvedl primátor Brna Petr Vokřál (ANO).

"Město Brno upřímně lituje událostí z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu z města tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka," uvádí se v deklaraci.

Němci museli po druhé světové válce odejít z Brna. Okolo 20 tisíc jich podstoupilo takzvaný Brněnský pochod smrti, při kterém zhruba desetina z nich zemřela vyčerpáním. "Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo," uvedl Vokřál. Podle něj deklarace vyjadřuje naději, že na základě znalosti historických události a jejich důsledku už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly. "Je to naděje, že události z května roku 1945 udržíme v paměti jako neblahé memento," doplnil Vokřál. Podle něj by všichni měli zapomenout na staré křivdy a společně se obrátit k budoucnosti.

Brněnský zastupitel a zároveň náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL) však připomněl, že by se za všechna příkoří měli omluvit Němci a Brno v návaznosti na to za odsun Němců. Stejný názor vyjádřil i hejtman Michal Hašek (ČSSD).

"Politika nemá hodnotit a interpretovat historii. Sám pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?" uvedl Hašek. Proti byla například i KSČM, podle jejíchž zástupců měl odsun Němcům předejít odplatě za válku ze strany Čechů.

Primátor Brna Petr Vokřál (ANO).Zastupitel za TOP 09 Josef Drbal, který je ředitelem Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, upozornil, že ať už někdo působil násilí nebo mu čelil, bylo by vhodné ke smíření přistoupit. "Setkávám se s lidmi, kteří když umírají, nebolí je fyzická zranění, ale více je trápí psychické záležitosti. Proto je potřeba, aby se smířili a mohli v klidu odejít," řekl Drbal.

Brno letos u příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války vyhlásilo Rok smíření s cílem připomenout historické události z let 1939 až 1945. Cílem je uctít památku všech brněnských obětí tohoto období i následného vyvedení německy mluvících obyvatel. Proto se 30. května uskuteční Pouť smíření z Pohořelic do Brna, která má připomenout poválečné vyvedení Němců z Brna. Akce se zúčastní velvyslanci, rakouští a němečtí hosté a pamětníci těchto událostí. Celá pouť skončí pietním aktem u pomníku v areálu starobrněnského kláštera.

Brněnský "pochod smrti":

- Vysídlení německého obyvatelstva Brna nařídil místní zemský národní výbor 29. května 1945. Stalo se tak ještě předtím, než odsun německého obyvatelstva z území Československa schválila Postupimská konference. Opatření se týkalo především žen, dětí a starých osob, protože dospělí a práceschopní muži museli v Brně pomáhat odklízet trosky.
- Pochod byl zahájen 30. května 1945 večer, kdy se zhruba 20 až 25.000 brněnských Němců vydalo pod dohledem ozbrojených stráží pěšky do Rajhradu a dále do tábora v Pohořelicích na Břeclavsku. Odtud část z nich pokračovala dál k Mikulovu a do Rakouska, kam došlo kolem 15.000 lidí. Zbytek zůstal v Pohořelicích.
- Podle pamětníků panovaly během pochodu velmi tvrdé podmínky. Řada účastníků zemřela v důsledku vyčerpání, kvůli šířícím se nemocem a krutému zacházení ze strany dozorců. Ti se podle deníku Mladá fronta DNES z června 2005 z velké míry rekrutovali z řad zaměstnanců brněnské Zbrojovky.
- Údaje o počtu obětí se značně rozcházejí. V Česku se běžně uvádí 1700 mrtvých. Německé zdroje však hovoří i o více než 5000 obětech.
- Událostí se v minulosti zabývala česká policie. Šetření v roce 1996 skončilo se závěrem, že při pochodu zemřeli tři lidé, dalších 457 potom v táboře v Pohořelicích sešlostí, vysílením, po průjmech, úplavici či nevhodné stravě. Policie, která podle tisku případ šetřila pro podezření z trestného činu genocidy, věc odložila.
- Oběti brněnského odsunu připomíná památník nedaleko Pohořelic, kde byl po válce nouzový tábor, ve kterém zemřelo několik stovek lidí. Obětem pochodu je věnován rovněž pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí v Brně, kde tragický pochod začal.
- Podle sčítání obyvatel z roku 1930 žilo v Brně celkem 257.256 obyvatel, z nichž se k německé národnosti hlásilo 52.165, tedy přibližně jedna pětina.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šulová Kateřina

Další čtení

V Olomouci dnes začíná jarní etapa mezinárodní výstavy květin Flora

Domácí
24. 4. 2025

Tři pražské městské části žádají zavedení autobusové linky, která pojede tunely

Domácí
23. 4. 2025

Pražské planetárium otevře po dvouleté rekonstrukci 14. června

Domácí
24. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ