Brněnský lid se dobře baví pohlavním ústrojím markraběte Jošta, což je nová jezdecká socha Jaroslav Róny v centru města. Potíž je v tom, že Joštova socha žádné genitálie nemá. Tahle sexistická zábava ale poukazuje na něco jiného. Jaká je umělecká úroveň nových soch, které zaplavují tuzemská města?
Do tuzemských měst vtáhlo podivné vojsko rytířů a koní v podobě soch, jež vzbuzují odpor některých odborníků, lid je ale nadšen. Kontroverzní je hlavně socha krále Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, markraběte Jošta v Brně či hornického koníka v Ostravě před Novou radnicí.
Napřed pohled zdola. Z takzvané brněnské plotny, tedy očima řadových chodců stojících pod obrovskými, skoro žirafími nohami nové bronzové jezdecké sochy markraběte Jošta v Brně, jež od konce října vévodí Moravskému náměstí. Pán ve středním věku zrovna zpod koně z ateliéru renomovaného sochaře Jaroslava Róny vyhání dva asi osmileté kluky: "Děcka, běžte pryč, to není nic pro vás!" Sám ale stojí ohromeně pod břichem koně a z podhledu fotí místo, kde se břicho mění v krk. Co tam, proboha, vidí? A není sám, pod sochou se chichotají desítky Brňanů a snímají stejný detail. "Gulky to jsou, vy to nevidíte?" Dostaneme záhy poučení. Jsme asi slepí, pánský rozkrok nevidíme a až později u Facebooku pochopíme, jak jsou Brňané sexuchtiví. Tlama koně jim připomíná penis a ono inkriminované místo varlata, z určitého bodu pod břichem koně to vše připomíná mužské pohlavní ústrojí.
Na rozdíl od odborníků brněnský lid vůbec neřeší, jaká má socha umělecké hodnoty. Skulptura moravského markraběte Jošta Lucemburského (syna Karla IV.) stojí u Místodržitelského paláce na Moravském náměstí, v němž sídlí Moravská galerie. Jejím nejúspěšnějším ředitelem v novém miléniu byl teoretik umění Marek Pokorný. "Vždy jsem byl proti jezdecké soše na Moravském náměstí, ať už zpodobňuje kohokoli. A z tohoto důvodu jsem také odmítl účast ve výběrové komisi. Výsledek potvrzuje správnost mého rozhodnutí, nerad bych byl s tímto počinem jakkoli spojován," distancuje se příkře od celého díla.
Problémem je už historie artefaktu. Jaroslav Róna totiž jezdeckou sochu vytvořil pro Jihlavu, tamním radním se ale nechtělo investovat potřebných šest milionů korun. Róna proto návrh přihlásil do soutěže v Brně, výběrová komise však o jihlavské anabázi neměla tušení. Když v roce 2012 vše prasklo, tehdejší ředitel brněnského Domu umění Rostislav Koryčánek varoval radní před ostudou: "Zdá se mi absurdní, že se Brno snaží budovat své velké dějiny skrze sochu, která byla určená pro Jihlavu."
Stalo se. Kunsthistorička Silvie Šeborová, jež šéfuje uznávanému internetovému časopisu o výtvarném umění Artalk.cz, proto sochu odmítla jako nepovedenou "Rónovu exhibici". Spoluředitel brněnského nakladatelství Větrné Mlýny Pavel Řehořík dílo brání, byť se skřípěním zubů a pomáhá si humorem: "Markrabě Jošt prý nebyl žádný válečník, ale spíš diplomat. Z hospody mám také neověřenou informaci o tom, že se koní bál. Buď jak buď, pokud já vím, Rónova socha neznázorňuje markraběte Jošta, ale personifikuje odvahu. S takovým zadáním sochař pracoval a název Odvaha je také vyryt do mosazné tabulky. V létě v Brně každoročně probíhá literární festival Měsíc autorského čtení a příští rok budou čestnými hosty literáti ze Španělska, tak by se mi líbilo, kdyby na tom koni v červenci seděl Don Quijote."
* Nad Rónovou sochou v Brně odborníci diskutují, novou sochu Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích ale jednoznačně odsuzují jako umělecký škvár. Kdo povolil její vytvoření a umístění v centru města?
* Ostudný je i kůň s důlním vozíkem (Pocta hornictví), který přijel před ostravskou Novou radnici. Proč nebylo vyhlášeno výběrové řízení? A zůstane tam socha na věčné časy?
* Kde ještě si páni radní objednali sochy, které mají se skutečným uměním jen málo společného?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 9. LISTOPADU.
