Brunclík se s StB zapletl málo, proto má prověrku

Čerstvý náměstek ředitele policejní inspekce Dušan Brunclík odmítá, že kdy byl důvěrníkem StB. Na případ jako první upozornil časopis TÝDEN. Brunclík argumentuje bezpečnostní prověrkou, kterou mu udělil Národní bezpečnostní úřad. Jak ji vůbec mohl získat, když si na něj StB vedla svazek, podle něhož udával?

Na první pohled to vypadá jako zřejmý rozpor: člověk, který donášel estébákům, získal prověrku. Podle ní smí nakládat s důvěrnými a tajnými informacemi. Předlistopadový policista a nyní už druhý týden náměstek ředitele policejní inspekce Dušan Brunclík je živoucím příkladem toho, že to jde. A osvědčení na druhý nejvyšší stupeň utajení - tajné - je jeho argumentem. Podle něj si řídicí důstojník informace o jeho bonzáctví v roce 1986 vymyslel.

ČTĚTE TAKÉ: Svazek Knihař: byl náměstek inspekce důvěrníkem StB?

„Ty informace ve svazku jsou smyšlené. Kdyby tomu NBÚ věřil, nikdy bych nemohl mít prověrku na stupeň tajné," řekl Brunclík, když jej TÝDEN konfrontoval s jeho svazkem zachovaným v archivu bezpečnostních složek. Řídící důstojník do něj zapsal, že na dvaceti šesti schůzkách vojín a důvěrník StB Brunclík s krycím jménem Knihař udal vojáky, že poslouchají Hlas Ameriky a nadávají na komunisty.

Jaká jsou tedy vlastně kriteria, podle nichž Národní bezpečnostní úřad rozhoduje, kdo projde prověrkou a může pak nakládat s důvěrnými a tajnými materiály? „Spolupráce s bývalou Státní bezpečnostní je pochopitelně skutečností, která je NBÚ pečlivě posuzována jako možné bezpečnostní riziko," řekl Lubomír Prchal z Národního bezpečnostního úřadu.

Z informací, které on-line deníku TÝDEN.CZ poskytl, však vyplývá, že věrohodností Brunclíkova svazku se NBÚ nezabýval. „NBÚ nepřísluší přezkoumávat správnost či 'pravdivost' archivních dokumentů. Pokud se někdo domnívá, že informace obsažené ve spise vedené StB jsou nepravdivé, může se domáhat nápravy žalobou na ochranu osobnosti," řekl Prchal.

Měli oslovit BIS

Nelze tedy tvrdit, že si StB v roce 1986 vybrala nic netušícího vojína Brunclíka a rozhodla se na něj vést falešný spis. Jenže sama spolupráce s StB prý nemusí nutně znamenat, že člověku, který se s bývalým režimem zapletl, nelze udělit bezpečnostní prověrku.

„Zákon vyžaduje, aby byla zjištěna a vyhodnocena konkrétní náplň spolupráce s StB. NBÚ je tedy povinen hodnotit délku, charakter a obsah této spolupráce," vysvětlil Prchal. Popsal, že NBÚ prověří všechny dostupné informace - zkoumá například materiály v archivech - a pak podle souvislostí posoudí bezpečnostní rizika.

Podle bývalého pracovníka Národního bezpečnostního úřadu, který si nepřeje být jmenován, by v případě Brunclíka měla být o spolupráci požádána BIS. „Ta může provést takzvané činnostní šetření, tedy poptat se v okolí prověřované osoby, například tehdejších vojáků z útvaru, kde sloužil, a taky řídicího důstojníka StB," popsal. Zda se NBÚ aktivně snažil zjistit, jak to v osmdesátých letech s Brunclíkem bylo, nelze říct. Úřad takové detaily nesděluje.

V případě náměstka inspekce lze tedy podle informací NBÚ učinit jednoduchý závěr: Brunclík estébákům nejspíš donášel, ale málo. Proto teď může stát v čele inspekce, která vyšetřuje prohřešky policistů. Křiklavým případem, který snižuje věrohodnost policie, se nemíní zabývat ani ministr vnitra Ivan Langer: „Nejsem morální soudce, řídím se zákonem," vysvětlil svůj postoj.

Repro: TÝDEN.CZ