Březnové pondělí, 14 hodin. Doba, kdy na Pražany nejčastěji padá beznaděj. Z dlouhodobého sledování a statistik pražské záchranky totiž vyplývá, že právě v tomto měsíci na přelomu zimy a jara, první den v týdnu a v době po obědě došlo za posledních sedm let v hlavním městě k největšímu počtu dokonaných sebevražd. Plánované skoncování se životem přichází podle psychologů často spolu s jarem.
Pondělí coby začátek pracovního týdne bývá pro mnohé nejméně oblíbeným dnem. Právě tento den také pražští záchranáři nejčastěji vyjíždějí, aby se pokusili sebevrahům ještě pomoci. "Hypoteticky, přes víkend jsou lidé většinou pohromadě a dochází tam ponejvíce ve vztazích k ponorkovému efektu. Prostě si jdou na nervy. Pokud jsou to potom párové vztahy, probíhají nejčastěji války a konflikty," vysvětluje psycholog Jiří Jelen, proč se nejvíce sebevrahů rozhoduje ukončit svůj život právě první den po víkendu, .
K sebevraždám i pokusům o skoncování se životem pak pražští záchranáři vyjížděli v posledních letech nejčastěji odpoledne a ve večerních hodinách. Trochu jiná čísla ale ukazuje statistika, která zaznamenává pouze sebevraždy dokonané. Nikoli večer, ale kolem poledne a odpoledne došlo k úmrtí ve většině případů sebevražd. Život samo ukončilo nejvíce lidí kolem 14. hodiny odpoledne.
Jarní beznaděj
"Nejčernějším měsícem v roce bývá březen, protipólem je květen," uvádí materiál záchranářů, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici. "Je to v souvislosti s odcházející zimou a potenciálně nastupujícím jarem, kdy nejenom příroda, ale i člověk se chystá na oživení nových sil. Tito lidé pak dospívají k závěru bilančnímu, jsou to tedy především bilanční sebevraždy, kdy další pokračování jejich života není smysluplné," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Jelen.
Bilanční sebevraždu si člověk obvykle plánuje již nějakou dobu a bývá k ní skutečně odhodlán. Často se týkají vážně nemocných lidí nebo těch, kteří považují svoji životní situaci za dále neúnosnou. "Bilance je taková, že už končím a nemá smysl dál pokračovat. Někdy tak vypadá ohlédnutí za dosavadní existencí," dodává psycholog.
Depresivní stavy se podle Jelena na jaře objevují často. Přesto bývá podle pražských statistik počet sebevražd nejnižší v květnu. V té době totiž prý deprese většinou odeznívají. "To už je pak zase na chvíli dobré. Přichází to znovu až na podzim nebo o Vánocích," vysvětlil.
Žižkov, Stodůlky, Holešovice...
K sebevraždám záchranáři vyjížděli nejčastěji do centra metropole. Z širšího centra jde například o Nusle, Vršovice nebo Žižkov. Jedny z nejhorších čísel vykazují pražské sídlištní čtvrti Stodůlky nebo Chodov, ale třeba i Záběhlice a Holešovice. Výrazně klidnější jsou okrajové části metropole, kde došlo v uplynulých letech k sebevraždám jen takřka náhodně.
Nejčastěji si v hlavním městě dosud sáhli na život muži, a to dokonce v 77 procentech případů. Jednoznačně nejvíce lidí vlastním rozhodnutím končí se životem ve středním věku, tedy mezi jedenačtyřicátým a pětašedesátým rokem. Praha ale eviduje i případy sebevražd seniorů starších 90 let nebo dětí.
Smrt na oprátce
Nejobvyklejším smrtícím mechanismem je podle statistik jednoznačně oběšení. Podlehlo mu od roku 2007 do loňského podzimu více než 500 lidí. Přes dvě stě sebevrahů si pak život dobrovolně vzalo skokem z výšky.
V případě sebevražedných pokusů, které smrtí neskončily, převládá podle pražské záchranky snaha zabít se pořezáním nebo se otrávit. Počet těch, kterým se sebevražda podaří, se ovšem za poslední roky zvyšuje.
"Za posledních pět let stoupl v Praze počet dokonaných sebevražd o 51 procent," stojí v materiálu Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Jen během prvních devíti měsíců loni našlo smrt z vlastních rukou 171 lidí. Neúspěšné pokusy o sebevraždu v posledních letech naštěstí stále převažují nad těmi, které skončily tragicky. Od roku 2007 do loňského září si v Praze zkusilo vzít život více než pět tisíc lidí. Smrtí skončilo 1341 případů.
