Čech unesený Islámským státem: co může dělat vláda?

Domácí
15. 3. 2015 04:01
Vojáci libyjské armády.
Vojáci libyjské armády.

Únos českého občana z ropného pole v Libyi vtáhl naši zemi do přímého střetu s islámskými radikály. Není to poprvé. Přesně před dvěma lety islamisté unesli v Pákistánu dvě české cestovatelky. Od té doby jsou nezvěstné. Máme šanci dostat své občany zpátky domů?

Kolona terénních aut vjela v pátek 8. března bez ohlášení na lybijské ropné pole Ghání. V místě, kde pracuje okolo stovky zaměstnanců z různých koutů světa, zajali ozbrojenci osm lidí. Včetně devětačtyřicetiletého muže z Česka, který měl v areálu na starost stravování. Ozbrojenci pak naložili cizince do aut a zmizeli na neznámé místo.

Následující den rakouská média zveřejnila zprávu, že za únosem stojí skupina napojená na Islámská stát. Po krátkém váhání tuto verzi podpořilo také české ministerstvo zahraničí. Radikální skupina s pobočkami od Iráku po Lybii je přitom známá především spektakulárními gesty. A málokdy vyžaduje výkupné.

IS, populární značka

Česko má v jednání s teroristy omezený rejstřík možností. Řešením je standardně pověřená krizová skupina spadající pod ministerstvo zahraničí a ta se pokouší zjistit, kdo lidi unesl a kde se zhruba mohou nacházet. Jenže věc má háček. Česko nemá v Libyi ambasádu ani žádné jiné diplomatické zastoupení. Musí se tedy spoléhat na pomoc diplomatů a zpravodajců odjinud. Anebo na prostředníky přímo na místě, kteří mohou při pátrání pomoct.

"Předpokládám, že Česko rozhodilo sítě a obrátilo se na spřátelené země, zda mají informace a kontakty, protože podobná jednání bývají reciproční. Když je pohřešovaný kupříkladu Němec, Česko se také pokouší poskytnout všechny informace, které má," říká bezpečnostní analytik Jan Schneider.

Mezinárodní spolupráce se v takovém případě přímo nabízí. Ve vedení firmy VAOS, která ropné zařízení spravovala, pracovala řada Rakušanů a radikálové zajali údajně jednoho z vysoce postaveného zaměstnance s rakouským občanstvím. "Zcela nepochybně zástupci diplomatických služeb kontaktují také partnery, o nichž se dá předpokládat, že by mohli mít lepší informace a kontakty v rozvrácené a nebezpečné zemi. A té je krom Egypta také Alžír, Francie, Velká Británie, Itálie," podotýká bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní expert Andor Šándor.

Více čtěte v časopisu Týden.V Libyi postup vyjednávání komplikuje těžko čitelné a nepředvídatelné prostředí. "Libye je rozvrácená země a to je v tomto případě docela velký problém," přiznává bývalý ministr vnitra František Bublan.

Tři roky po pádu diktátorského režimu Muammara Kaddáfího je země na pokraji války. Vládě se nedaří pacifikovat radikální skupiny, které bojují nejen proti vládě ale také proti sobě. V chaotickém prostředí se daří skupinám, jež se hlásí k Islámskému státu a kopírují únosy a popravy známé především z Iráku nebo ze Sýrie.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 16. BŘEZNA.

Více čtěte v časopisu Týden.

Autor: Jan GebertFoto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ