Chyběly by jí steaky, ale vyhlídka na chov vlastních ryb na Marsu je pro ni dostatečnou náhradou. Čtyřiadvacetiletá studentka astrofyziky a informatiky Lucka říká, že pokud ji vyberou mezi první kolonizátory Marsu, necouvne. Už teď je mezi 1058 postupujícími z celkem 202 tisíc uchazečů. Rozhovor poskytla pro Hlavní zprávy TV Barrandov.
Myslíte si, že se dá na Marsu žít?
Já myslím, že ano, na tom projektu dělá spousta odborníků a zdravotní záležitosti mají relativně dobře ošetřené. Radiace, která je vlastně hlavní otázkou veškerých těch lidí, kteří mají obavy, ta se dá relativně funkčně odstínit jak na cestě tam, tak potom při životě na Marsu. A my budeme většinu času trávit v odstíněném obydlí, které bude chráněné vlastně vrstvou marťanské půdy.
A jak si to tedy představujete? Založila byste tam rodinu?
Tak je to kolonizace, takže to určitě nějakým způsobem v ideálním případě pokračovat bude. Ale pokud se dostanu do těch prvních týmů, které tam poletí, tak rozmnožování a tyhle záležitosti nebudou na programu. Protože to ještě nebude dostatečně prověřené prostředí na to, aby se tam vychovávaly děti a podobně. Netušíme ani, jak se bude vlastně vyvíjet plod v matce, při té nižší gravitaci a pod vlivem vyšší radiace.
| Projekt Mars One |
|
Z Česka projevilo zájem o projekt devět nadšenců. Kolik jich ale opravdu postoupilo, to zatím není jasné. A taky se uvidí, kdo z nich projde z užšího výběru 1058 uchazečů do výsledného počtu 24 astronautů. Z nich plánuje projekt Mars One vytvořit šest čtyřčlenných týmů. Materiál potřebný pro vybudování stanic na Marsu mají začít přesouvat bezpilotní moduly v roce 2022. První kolonizátoři by se měli přesunout v dubnu 2024. Sama cesta by jim zabrala 210 dní, pokud ji zvládnou, budou bojovat se slabou gravitací a naopak vysokou radioaktivitou. A taky s realitou, že se už na Zemi nevrátí. Odborníci projektu moc nevěří. Cesta by přišla na víc než šest miliard dolarů. Nizozemský inženýr, který s projektem přišel, je ale optimista a doufá ve sponzory. Plánuje taky nepřetržitý videopřenos ze života kolonistů na způsob reality show. |
Jak si konkrétně představujete život na Marsu?
Tak pravděpodobně tam budeme mít nějakou rutinu, bude to vyžadovat striktní disciplínu. Budeme se muset starat o ty systémy, které nám budou dávat podporu života. Takže generátory kyslíku, recyklátory a podobně. Budeme se muset starat o náš skleník, kde si budeme sami pěstovat potravu. Je možné, že tam budeme mít i ryby, takže nebudeme čistě na vegetariánské dietě. Pak bude potřeba oprašovat prach ze solárních panelů. Bude potřeba provádět nějaký výzkum, který budeme mít částečně předepsaný ze Země, částečně si ho možná budeme vyvíjet sami. A potom - co nás napadne... Volný čas tam budeme moci trávit, jak nás napadne.
Po čem by se vám nejvíc stýskalo?
Na prvním místě rodina, určitě, ti mi budou chybět hodně. A potom takové věci, které tam prostě nebudou, cítit vítr, déšť, potom ty steaky, protože krávy tam prostě nebudou. A možnosti, nějaká ta volnost. Na druhou stranu tam budou zase ty možnosti jiné a bude to určitě neuvěřitelný zážitek.
Připravujete se nějak, dá se na to připravit?
Já už přes rok, od té doby, co jsem se o tom dozvěděla, tak mám dost striktní životní režim. Jím zdravě, každý den cvičím. Snažím se vzdělávat, co se týče těch relevantních záležitostí kolem toho, třeba hydroponika, kterou se tam budou vlastně pěstovat rostliny, záležitosti ohledně vesmírného cestování a podobně. Taky jsem si nastudovala, jak se připravovali ostatní astronauti. A snažím se udržovat mozek v bystrém stavu.
Myslíte si, že kdyby vás opravdu vybrali, že byste už necouvla?
Já si myslím, že ne. Já nějak nemám moc proč.
A váš následující život přizpůsobíte tomu?
Určitě. Já si myslím, že se tak trochu počítá, že pokud se s někým dáme dohromady, tak to bude s někým z těch kandidátů v našem týmu. Pokud tedy postoupíme. Já určitě během těch následujících dvou let, jak budou běžet ta další výběrová kola, tak žádnou rodinu neplánuju a budu se snažit dost soustředit na to výběrové řízení.
Tím myslíte, že se začnete poznávat s někým z těch vybraných lidí a pak s ním třeba založíte rodinu?
V podstatě tak. Pokud se to vyvine, samozřejmě asi nikdo nám nebude nic nutit a my si taky nebudeme nic navzájem nutit. Prostě uvidíme, jak to půjde.
A co tomu říká vaše okolí?
No, kamarádi mě bouřlivě podporují, což je úplně skvělá věc. Rodina zatím podporuje takový zájem. Maminka mě podporuje. Tak uvidíme.
|
"Maminka mi řekla, že jsem blázen"
|
| Zájem o jednosměrnou cestu na Mars má i čtyřiatřicetiletý životní kouč Jaromír. O tom, že by byl vybrán do užšího výběru, zatím neví. Naději má ale dál.
Slyšel jsem to předposlední den, co vlastně byla uzavírka. Řekl jsem si, že by bylo zajímavý si splnit dětský sen. Takže to bylo fakt spontánní rozhodnutí před tou uzavírkou. Je to jednosměrná letenka a člověk musí počítat s tím, že se už zpátky nedostane... Představte si v nějakém 15. století, když se chystali do Ameriky. To bylo úplně to samé. Severní Amerika, to byl v podstatě pro ně Mars. A jeli s tím, že založí, že začnou nový život. Takhle to beru i já... Člověk tady nechá něco za sebou, určitě, nicméně s tím jsem se smířil. První osadníci to budou mít jako v té Americe. Takže těžké. Určitě hodně těžké. Nicméně je to obrovská výzva naučit se nové věci. Je to výzva osobní. A co rodina a okolí? Ví to jenom maminka. A maminka řekla, že jsem blázen, že jsem snílek. A já jsem snílek, takže to je s tím hodně spojené. A na co se nejvíc těšíte? Tak pokud se dostanu do toho úzkého týmu... To jsou úplně nové zážitky, nové věci. A že se budu učit novým věcem. Na nové zážitky a nové věci se těším. |
Jak vás napadlo se přihlásit?
