České podniky, které nyní trápí nedostatek zejména technických profesí, jsou ochotné okamžitě zaměstnat 5 tisíc uprchlíků ze zemí, jako je Sýrie. Plyne to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Firmy preferují zahraniční pracovníky, kteří mají technické vzdělání, umí anglicky a jsou ochotni se rekvalifikovat. Překážkou může být jazyková bariéra a velmi zdlouhavý proces získání pracovního povolení, vyplývá z ankety mezi zaměstnavateli a personálními agenturami.
Evropská komise bude po Česku chtít, aby povinně přijalo dalších skoro 3 tisíce uprchlíků. Země visegrádské skupiny v pátek důrazně odmítly chystaný návrh komise na přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků v rámci EU. Policie v Česku za posledního čtvrt roku zajistila zhruba 2500 běženců.
Odhady aktuálně hovoří o 100 tisíc až 200 tisíc chybějících pracovnících v ČR. Z ankety Svazu průmyslu a dopravy mezi několika desítkami velkých průmyslových podniků vyplynulo, že by okamžitě přijaly nejméně 5 tisíc pracovníků na místa v nedostatkových profesích. "Předpokládáme, že poptávka po uprchlících může být mnohonásobně vyšší," řekl mluvčí svazu Milan Mostýn.
"Dlouhodobě chybějí některé technické profese a firmy nemají problém zaměstnat kohokoliv, kdo prokáže fortel, navíc se zaměstnáváním cizinců má většina zkušenosti," doplnil prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Pracovníci z řad migrantů jsou podle něj obvykle velmi spolehliví, protože nechtějí přijít o práci. "Očekáváme, že svoje uplatnění u nás by mohli najít i některé vysokoškolské profese, například lékaři nebo techničtí inženýři," dodal.
"Pokud by migranti měli zájem zůstat v ČR, požádali o azyl a získali potřebná povolení, mohli by okamžitě najít pracovní uplatnění a českým firmám by to pomohlo," uvedl manažer marketingu a náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Možnosti jsou podle něj ve výrobních společnostech na montáži výrobků, v zemědělství, stavebnictví, údržbě a úklidu. U kvalifikovaných pracovníků je možné najít uplatnění i bez znalosti češtiny v IT, zahraničních zákaznických centrech v ČR, financích nebo inženýringu.
Ředitel personálně-poradenské společnosti Hays CR Ladislav Kučera upozornil ale na to, že bez změny legislativy bude zaměstnávání migrantů problematické. Proces získání pracovního povolení je v Česku časově a administrativně náročný. Zákon na druhé straně neumožňuje flexibilních přidělování kandidátů ze zemí mimo EU.
Erik Švarcbach z personálně-poradenské společnosti McROY Czech vidí u zaměstnávání imigrantů jako problém neznalost českého jazyka a latinského písma, dlouhý azylový proces, nutnost zajištění ubytování, vysoké riziko fluktuace a kulturní a společenská bariéru, respektive obavu ze soužití české a arabské kultury na jednom pracovišti.
Svaz průmyslu a dopravy ČR bude projednávat s ministryní práce a sociálních věcí možnost vytvoření rekvalifikační agentury pro uprchlíky. Součástí by byly kurzy českého jazyka. Například firma Linet by přijala podle jejího majitele Zbyňka Frolíka stovku pracovníků v oboru svářeč, operátor montáže a dalších. Zahraniční pracovníci, zejména elektro a strojní inženýři, by podle něj byli vhodní pro aktivity českých firem v arabských státech.
Společnost Brano Group je podle slov generálního ředitele Pavla Juříčka ochotna přijmout sto uprchlíků z arabských zemí do různých závodů. Ubytování by pro ně bylo připraveno.
