Povrchovými doly zjizvená krajina Podkrušnohoří by se měla proměnit v obří vodní plochu o rozloze až 20 tisíc hektarů a o délce téměř šedesát kilometrů. Občanské sdružení Moře klidu by tam totiž chtělo obřím potrubím napumpovat vodu z Baltského moře. Nic nereálného ani megalomanského, tvrdí člen sdružení Jan Janeček.
České moře napájené dlouhým potrubím z Baltu. To je nápad jak z Cimrmanů. Jak jste na to přišli? Nejde spíše o recesi?
Naše sdružení seskupuje lidi, kteří si myslí, že tato vize je uskutečnitelná a že má smysl. Není nám totiž jedno, jak dosavadní rekultivace v Podkrušnohoří probíhají, a myslíme si, že ta krajina má větší potenciál než to, co se tam nyní vytváří.
Co konkrétně se dělá při obnově krajiny špatně?
Přístup k tomu území není komplexní. Kvůli administrativnímu roztříštění tomu chybí jakási vyšší myšlenka. Vždy se řeší jen jedno malé území, ale nikdy celek jako takový. Navíc některé projekty nejsou úplně povedené. Příkladem může být jezero Chabařovice, které se napouštělo deset let, a dodnes se tam vlastně nesmí. Chybí debata na odborné úrovni. Myslíme si, že tam absentuje pohled krajinářského architekta. Chybí nějaké sjednocení, celková koncepce. Na to téma by se měla vést daleko širší debata.
Je tedy právě tohle váš cíl - provokativním návrhem rozpoutat diskusi o celkové proměně severočeské hnědouhelné pánve?
To je jedna rovina. Druhá je ta, že jak jsme se začali tou věcí hlouběji zabývat, tak se to ukazovalo jako technicky poměrně jednoduchá záležitost.
Mně to zase tak jednoduché nepřipadá...
Nemyslíme si, že by to bylo tak tak složité. V zahraničí jsou podobné a ještě větší projekty. Náš nápad se se zatopením krajiny se svým způsobem moc neliší od plánů těžařů, jen je doveden do extrému. Novinkou je pouze vedení od Baltu. Nabízelo se to. Je nejblíže. Potrubí by se navíc mohlo vést Německem podél dokončovaného plynovodu. Nemyslím si, že by byl problém s nějakou přeshraniční dohodou, která by to umožnila.
Problém by byl spíše s tím, kdo to zaplatí. Máte představu, kolik by ten projekt stál?
Se zdroji budou vždy problémy. Přesné kalkulace nemáme. Zmíněný plynovod stál asi miliardu eur. Naše vedení by bylo kvůli širším trubkám zřejmě ještě dražší. Ale ani současná rekultivace není zadarmo.
Zase se vrátím k českému moři. Přemýšleli jste nad vysazením nějakých mořských ryb?
Máme přiznivce z Polska, mezi kterými jsou i oceánologové. S nimi jsme řešili i vysazení nějakých druhů ryb. Jakých, to je zatím předčasné.
Je podle vás prosazení takové ambiciózní myšlenky reálné? Už jste se setkali s nějakými politiky?
Podle nás to reálné je. Svou snahu jsme zahájili peticí, která by nám měla napovědět, kolika lidem se náš nápad zamlouvá. Petici budeme představovat v různých městech. První bude Stará Boleslav, následovat bude Bílina, které by se projekt bytostně týkal. Při prolomení všech těžebních limitů by totiž toto město mělo zmizet z mapy. Pokud by byl ohlas dostatečně veliký, budeme jednat dál. Poté by následovala jednání s krajským úřadem, báňským úřadem a s těžaři.
Podle návrhů, které jste zveřejnili, máte dvě varianty - menší a větší. Jak se od sebe liší?
Liší se mírou zatopení. Maximalistický projekt počítá s prolomením těžebních limitů a vytěžením některých dalších měst i chemické továrny.
Kdo vlastně tvoří vaše sdružení? Jde o lidi z dotčeného regionu?
Je to velmi různorodé sdružení lidí. Je mezi nám i jeden námořní kapitán, sympatizuje s námi spisovatel Martin Ryšavý. Já osobně jsem tu skupinu lidí potkal asi před rokem a hodlám jim pomoci svými developerskými zkušenostmi.
