Přes tři miliardy korun ročně platíme ze státního rozpočtu za členství v roztodivných organizacích a spolcích. Vedle ctihodné OSN je to třeba organizace na ochranu velryb.
Nejen na kotlíkové dotace, zateplování bytových domů nebo budování dálnic posílá stát stamiliony korun. Více než tři miliardy půjdou i z letošního rozpočtu na členství v nejrůznějších mezinárodních organizacích.
Je jich více než čtyři sta. A názvy některých budí na první pohled úsměvy na tváři či rozpaky. Suchozemské Česko platí členské příspěvky třeba Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno nebo přispívá Mezinárodnímu ústavu pro výstavnictví.
Nejnověji z českého rozpočtu poputuje dalších 600 milionů korun do nového Středoevropského fondu fondů, což je mezinárodní projekt na podporu nových expandujících firem, které mají ztížený přístup ke kapitálu.
"Smyslem je podpora investic a vysoce kvalifikovaných pracovních míst," sdělil TÝDNU Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.
Podstatné a ty druhé
Ale vraťme se k penězům, které z českého státního rozpočtu mizí do organizací, jejichž názvy mohou znít bizarně. Vedle již zmíněného Mezinárodního úřadu pro mořské dno a Mezinárodního úřadu pro výstavnictví jde o Organizaci pro přípravu těžby z mořského dna Interoceanmetal, Mezinárodní velrybářskou komisi či Mezinárodní ústav chladírenský.
I vláda premiéra Petra Nečase si před třemi lety uvědomila, že jen některé ze čtyř set spolků patří mezi instituce se "zásadním zahraničněpolitickým významem a nadresortním charakterem". Jde například o OSN, NATO, OECD nebo Světovou obchodní organizaci.
U řady ostatních by Česko mohlo svoje členství oželet. Nečasova vláda určila odborné gestory (ministerstva), kteří mají pečlivě posuzovat, zda je efektivní, aby se jich Česko účastnilo.
"Ministerstva mají význam našeho členství pečlivě zvažovat. Mohou také iniciovat jeho vznik nebo zánik. Konečné slovo má ale vláda," říká TÝDNU Juraj Koudelka, zástupce ředitele odboru politického plánování ministerstva zahraničí, a dodává, že se od roku 2013 značně zvýšil tlak na efektivitu členství v mezinárodních organizacích.
Jenže jednotlivá ministerstva si "svoje" organizace chrání zuby nehty. Jaký význam má pro deset milionů suchozemců kupříkladu účast v Mezinárodním úřadu pro mořské dno?
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
