Jako by bodový systém neexistoval. Takové zjištění čekalo zástupce policie po vyhodnocení dopravních nehod za uplynulý rok. Počty mrtvých totiž kopírují údaje z roku 2005, kdy "bič na řidiče" teprve vznikal. Změnit nelichotivá čísla chce nyní expertní komise další novelou zákona. Na jak dlouho tím zklidní situaci na českých silnicích?
Krok zpátky má za sebou situace na tuzemských vozovkách: počty mrtvých se po roce opět přehouply do čtyřciferné oblasti (z 956 na 1123 obětí), každých osm hodin zahyne při dopravní nehodě člověk. Statistiky navíc dokazují, že u řidičů vzrůstá agresivita a bezohlednost: z místa střetu prchne průměrně každý desátý viník a za volant usedají tisíce lidí bez řidičského oprávnění či pod vlivem alkoholu, i když to je nově dokonce trestný čin.
To jsou v kostce nejčastější prohřešky, které trápí dopravní policii. A jak hodlají muži s bílými čepicemi proti těmto nešvarům zakročit? Úřadující šéf dopraváků Martin Červíček vyhlásil boj na třech frontách: zaměřit se chce především na rychlou jízdu, případy alkoholu či návykových látek za volantem a na nevyježděné řidiče. „Nejde nám o vybírání pokutových bloků, chceme zklidnit dopravu," vysvětluje Červíček.
Boj na třech frontách
Avizované priority navlas odpovídají koncepci, se kterou Červíček loni v půlce srpna zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele dopravní policie. "Když zvýšíme počet kontrol mladých řidičů a zaměříme se na alkohol za volantem, mrtvých ubyde," věřil Červíček ihned po svém nástupu.
Naplnit závazek, že ukázní české řidiče, se však podřízeným pod jeho vedením zatím příliš nepodařilo. Stěžejní ukazatel, který rozhoduje o míře bezpečnosti na silnicích - počet usmrcených lidí, se sice loni zastavil na historicky druhém nejnižším čísle 1123, ale přesto se oproti roku 2006 zvýšil o 167 osob (při srovnání období, kdy byl Červíček již ve funkci, činí nárůst více než tři desítky obětí).
"To představuje třetí nejvyšší meziroční nárůst od roku 1990," popisuje Josef Tesařík z Policejního prezidia. Zpřísňovat ob rok dopravní předpisy nepřichází v úvahu, podle Tesaříka je proto nejvyšší čas zavést přísnější podmínky pro mladé lidi za volantem.
Zpomal, mladej!
Právě šoféři mladší 35 let mají totiž podle statistik na svědomí více než polovinu všech úmrtí na českých silnicích. Relativně nejvyšší procento tragických nehod spadá na kategorie devatenáctiletých a jednadvacetiletých řidičů.
TAKÉ ČTĚTE: Při nehodách loni zahynulo 1123 lidí
O zavedení takzvaného řidičáku na zkoušku nechtělo ministerstvo dopravy dlouho slyšet. Hrozivě vypadající čísla však zapůsobila a úředníci otočili. Pro je i Červíček. "Jsem přesvědčen, že je to cesta, jak si vychovat lepší řidiče," uvedl šéf dopraváků.
Proč nebylo možné prosadit omezení pro nevyježděné řidiče již dříve a ušetřit tím stovky lidských životů, vědí snad pouze politici. Odborníci na bezpečnost v dopravě jim tuto úpravu navrhovali soustavně již od roku 2000. Marně. "Když se to dobře naservíruje, jde na tom u veřejnosti získat ještě body," diví se dopravní psycholožka Vlasta Rehnová.
Pomůže legislativní smršť?
Kromě dohledu nad šoféry-mladíky chtějí dopravní policisté v novém roce prosadit v zákoně ještě další úpravy. Mezi zásadní požadavky řadí zrušení výmluv na "osobu blízkou", vylepšení bodového systému či odlehčení v důkazních a vyšetřovacích postupech.
Policisté by se například chtěli vyvázat z šetření nehod, v nichž došlo pouze k hmotným škodám. "Jednáme s pojišťovnami, zda na něco takového přistoupí," prozradil Červíček.
Hranice pro povinné hlášení střetu by se mohla navýšit až na čtvrt milionu korun, dosud to přitom bylo 50 tisíc. Podle Červíčka však i tak tři čtvrtiny nehod, které musela policie zkoumat, byly pod touto částkou. "Je to jeden z případů, kdy ztrácíme čas, jenž by šel využít efektivněji," horlí Červíček. Jako další příklady uvedl doprovod nadměrných nákladů či zajišťování bezpečnosti při sportovních akcích.
Větší pozornost by se měla rovněž věnovat chodcům. Ti totiž v loňském roce byli mnohem častěji přímými účastníky nehody: přes patnáct set karambolů zavinili, téměř dvě stovky jich přitom přišlo o život. „Přivítáme proto, když se podaří prosadit, aby za snížené viditelnosti měli chodci povinnost vybavit se například reflexním oděvem," zopakoval Tesařík. Podobná praxe už funguje například ve Finsku, kde chodci musejí v noci povinně nosit kapesní svítilnu.
Naopak zamýšlený návrh, který by dal chodcům přednost před tramvajemi, dopravní policisty příliš nevzrušuje. „Je třeba si uvědomit, že ani tak by chodci neměli absolutní přednost. Taková interpretace již vedla k mnoha zbytečným úmrtím," upozorňuje Červíček.
Foto: Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek, Lucie Pařízková
