Výpadky elektřiny způsobily na počátku dubna desetitisícové škody například na Rokycansku. Podobných případů kvůli počasí přibývá, postižení často nemají nárok na odškodné.
S potížemi se potýkají majitelé firmy Zbirovia ze Zbiroha na Rokycansku. Její zaměstnanci počátkem dubna museli na čas ustat v práci. Náhlý přívod velkého množství elektřiny totiž poničil jejich pracovní zařízení. "Měli jsme poškozené zdroje u obráběcích strojů i trafostanici," říká výrobní ředitel firmy Pavel Prachař. Škody jdou zatím do desetitisíců, a to ještě nemá firma vyčísleno, kolik ji bude stát trafostanice.
Podle Prachaře výpadek postihl nejenom jeho společnost, ale i firmy či domácnosti v okolí asi deseti či patnácti kilometrů. Poškozené tak byly i elektrické přístroje v mnoha domácnostech.
Podle pojišťoven podobných případů letos výrazně přibývá. "V loňském roce jsme žádostí o výplatu škody měli touto dobou na rozdíl od letoška minimum," říká Václav Bálek z pojišťovny Allianz. Celkové škody mohou jít do milionů.
Ne vždy se přitom podaří lidem odškodnění získat. A to i tehdy, když mají pojistku. Ta totiž podobné události vůbec nemusí pokrývat, což je i případ společnosti Zbirovia.
"Pojišťovna nám to neuhradí a nepodařilo se nám zatím domluvit ani odškodnění u ČEZ," konstatuje Prachař. Podle ČEZ není v tomto případě problém na jeho straně, protože výpadek způsobilo počasí. "K mimořádnému stavu došlo následkem neodvratitelné události, takže nemáme povinnost škodu hradit," řekla časopisu TÝDEN mluvčí společnosti Barbora Půlpánová.
Povinnost poskytnout odškodnění poskytovatelé nemají ani v případě velkých výpadků proudu kvůli nečekané události nebo tomu, že by vláda v této situaci vyhlásila stav nouze.
Rozsáhlý blackout přitom není nereálný. Česku letos už několikrát hrozil, a to kvůli větrným elektrárnám v Německu. Ty přes naše území na jih Evropy posílaly třikrát více proudu, než vyrábí Temelín, což naše přenosová soustava jen tak tak zvládla. Náklady na odvrácení problémů dosáhly 60 milionů korun.
"Nárůst obnovitelných zdrojů v Německu nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vedení. Původní plán do roku 2015 zněl 1887 kilometrů vedení, realita byla ani ne třetinová," upozorňuje Vladimír Tošovský ze společnosti ČEPS. Problému přitom mohla již před několika lety zabránit výstavba transformátorů na hranicích s Německem. Vzhledem k miliardovým nákladům se však dlouho odkládala, takže první bude uveden do provozu nejdříve na konci tohoto roku.
