Češky v Egyptě. Jak se sžívaly s Araby i podnebím?

Do Egypta zamířily před deseti a více lety kvůli touze po změně, nové lásce anebo jen proto, že je tam prostě teplo. Jak se Češky, které jsme na severu Afriky navštívili, sžívaly s Araby? A jak vidí tamní problémy?

Krásné modré moře, písečné pláže, trocha té africké exotiky a hlavně stabilně teplé počasí. Trumfy, kterými Egypt vábí tisíce evropských turistů včetně těch českých. Nebo spíš vábil. V poslední době se totiž egyptský stroj na peníze zasekl a odliv návštěvníků zemi závislou na turistickém ruchu značně poznamenal. "Například tady v Hurghadě je zavřených asi čtyřicet procent hotelů, většinou těch starších. Ale stále se stavějí nové, i když kapacita tedy hodně převyšuje poptávku," popisuje současnou situaci v nejživější turistické baště Egypta Hanka.

Usměvavá, přímočará a rychlá šedesátnice se s ničím nepárá. Za volantem už vůbec ne. Za čelním i zadním oknem svého vozu má podle egyptského zvyku položený korán. Cestu hustým provozem tři set tisícového přímořského města si klestí hlavně klaksonem, což je další zdejší nezbytnost. "A ještě něco je tu naprostá nutnost - klimatizace. Bez ní bych v autě nepřežila," dodá Hanka. A člověk jí věří. Nejenže teploty zrovna atakují čtyřicítku, ale Hanka je navíc v autě prakticky neustále.

Staveniště Hurghada

Coby realitní agentka pendluje po městě a vyhledává byty pro českou a ruskou klientelu. Hurghadu má po patnácti letech v Egyptě v malíku a mohla by klidně napsat její novodobou kroniku. Město se jí totiž neuvěřitelně mění před očima. "Tady dříve nebylo vůbec nic. A teď se podívejte," ukazuje z okénka auta na zcela nové čtvrti. Ty ale mnohdy stále připomínají staveniště. Hotové jsou skelety budov, ale skutečně dobudovaných domů je zlomek. Jde o jeden z dopadů současné turistické krize, která má hned několik příčin.

Turismus utrpěl jednak loňským teroristickým útokem na ruské letadlo na Sinajském poloostrově. Rusové totiž následně uposlechli výzvu Vladimira Putina, aby se rekreovali na ruských plážích, tedy hlavně na těch ještě nedávno ukrajinských, a z Egypta prostě zmizeli. Jestli se vrátí, nikdo neví, ale všichni v to doufají. Bez tisíců Rusů se prostě Hurghada obejít nedokáže.

"Ale s místním realitním trhem zatřásla už egyptská revoluce v roce 2011, při které byl svržen Mubarak (Muhammad Husní Mubarak, prezident Egypta v letech 1981-2011, pozn. red.)," míní Hanka. "Za Mubaraka se po hlavní třídě Sheraton nedalo projít, kolik tam bylo lidí. To už je pryč, turistů razantně ubylo," říká. "Například toto je nedostavěný projekt, který se měl jmenovat First Avenue, ale kvůli revoluci se vše zastavilo. A takových jsou tu spousty," ukazuje na další vybydlenou část města. "Zahraniční firmy se prostě bojí v Egyptě nějak zásadně investovat," říká. 

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 7. LISTOPADU 2016.