Čeští pravicoví extremisté objevili kouzlo videoportálu YouTube. Zveřejňují na něm videoklipy neonacistických kapel, záznamy z koncertů či pozvánky na demonstrace. Vše beztrestně. Úřady proti jejich zdviženým pravicím zasáhnout neumějí.
„Kdo vyhrává, stává se vůdcem a usedá na trůn, heil, heil," zpívá česká neonacistická kapela Conflict88 v písni Sláva vítězům. Jejím hlavním protagonistou je muž s vytetovaným hákovým křížem, který brutálně napadne černocha ležícího na zemi. Hudební opus včetně doprovodného klipu je už tři měsíce veřejně dostupný na největším světovém serveru pro sdílení videa na internetu YouTube.com.
Expert na pravicový extremismus Ondřej Cakl komentuje nazikapely na Youtube Agrese 95 - "Kapela, která hrála pod Blood and Honour (česká odnož stejnojmenné mezinárodní neonacistické organizace) a potom pod Národním odporem, jde o nejtvrdší kapelu, která u nás kdy vystupovala. Naposledy hráli v roce 2005 na Slovensku, policie je tam pozatýkala." Conflict88 - "Skupina ještě pořád hraje, je to také Blood and Honour kapela, která nedávno hrála v Německu, ale na posledních 2 CD už si dávají pozor na to, co zpívají." Krátký proces -"Neonacistická kapela, která hrála v 90. letech na Slovensku. Část z nich po zániku kapely vytvořila skupinu Juden Mord, která je evidentně antisemitská." |
Dosud ho vidělo více než pět tisíc lidí, o něco více - necelých šest tisíc - zhlédlo záznam téhož díla z živého koncertu. Tvrdě xenofobní píseň Pro národ skupiny Agrese 95 si poslechlo téměř 25 tisíc lidí. YouTube nabízí i záznamy slovenských neonacistických kapel, které v Česku často koncertují. Například píseň Juden Mord stejnojmenné slovenské kapely své posluchače vyzývá: „Zdvihněte pravici, hajlujte s námi, volejte sieg heil, večer je váš." K vidění jsou i nahrávky skupiny Krátký proces.
Podle politologa Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity patří čeští ultranacionalisté a neonacisté k těm technicky progresivnějším. „Čeští pravicoví extremisté byli paradoxně hodně vepředu ve využití internetu od jeho počátku," říká. „Už v polovině devadesátých let, kdy se propagace na internetu teprve rozjížděla, tu existovaly neonacistické stránky. A trendu videa na YouTube se přizpůsobili velmi rychle. Dnes jsou schopni tam umisťovat už nejen záznamy z akcí, ale dokonce to zpracovávají ‚umělecko-propagační‘ formou," popisuje.
Ačkoli zmiňované písně otevřeně vyzývají k nenávisti vůči menšinám, česká policie tvrdí, že toho mnoho dělat nemůže. „Pro videa na tom serveru, který je umístěn ve Spojených státech, platí první dodatek americké ústavy zaručující svobodu projevu. Jsou sice v rozporu s naším právem, ale bohužel v těchto případech je naše snaha bez odezvy," říká Karel Kuchařík, vedoucí odboru informační kriminality české policie.
Policie se sice snaží identifikovat konkrétní aktéry videozáznamů, ale úspěšnost je dosud nulová. „V těch materiálech jsou rozostřené tváře. Záznamy bývají navíc v tak špatné kvalitě, že se dá maximálně poznat, že je tam postava, ale už nic bližšího," vysvětluje.
Nazi prehistorie na YouTube
YouTube nabízí k poslechu a prohlédnutí i písně skupiny Orlík, která v 90. letech položila základy současné české neonacistické scény. Je tu k dispozici i archivní záznam koncertu kapely v Bzenci. V samém závěru záznamu se uchovala i slova zpěváka Tří sester Lou Fanánka Hagena na adresu Orlíku. „Druhá deska je mnohem lepší než první, je už vyjasněná, žádný schovávačky, je to tam všechno naostro: cikáni a takovýhle šmejdi," říká Fanánek.
Texty Orlíku už i na počátku devadesátých let vyvolaly u části veřejnosti kritiku. Na YouTube je k dispozici i takřka legendární televizní debata s dvěma hlavními protagonisty Orlíku Danielem Landou a Davidem Matáskem. „Situace v poslední době není příliš zdravá pro demokracii, chtěli jsme prostě varovat naše kamarády, že svým chováním se mohou dostat velmi snadno mimo zákon," vysvětloval tehdy Matásek. |
Stejně neúspěšní jsou detektivové i při pátrání po osobách, které klipy na videoportál vkládají. Většinu z uvedených záznamů na YouTube umístila osoba skrývající se pod přezdívkou Bohemia18. Podle profilu na serveru jde o šestadvacetiletého českého občana. Ani proti němu policie nejspíš nezasáhne, nemá totiž přístup k informacím, z nichž by mohla odvodit jeho totožnost. „Ty logové údaje jsou přístupné pouze z toho serveru," krčí rameny Karel Kuchařík. Jedinou možností, jak osobní údaje získat, je využití zdlouhavé a složité procedury mezinárodní právní pomoci.
Vedle záznamů propagujících rasovou či národnostní nenávist jsou na serveru k nalezení i propagační videa a pozvánky. Zhlédnout tak můžete neobratné agitační video brněnských neonacistů s „originálním" veršem „my jsme nazi z Moravy, kopneme tě do hlavy." Jde o úryvek textu doprovázejícího tři a půl minuty trvající sled fotografií z akcí Národního odporu, jedné z nejtvrdších neonacistických organizací u nás. Sami příslušníci hnutí se od klipu po jeho zveřejnění marně pokoušeli distancovat a připsat ho svým protivníkům z antifašistické akce. Podobného ražení je i aktuální pozvánka organizací Národní korporativismus a Národní čest na shromáždění při příležitosti výročí vzniku samostatného Československa, které připadá na 28. říjen.
Miroslav Mareš, politolog a odborník na extremismus, radí propagační účinky podobných agitek nepřeceňovat. „Na YouTube se objevuje řada dalších věcí. Ten člověk tudíž už musí mít nějakou motivaci si to vyhledat," domnívá se. Přiznává však, že YouTube a podobné nástroje komunikaci mezi členy extremistických hnutí minimálně velmi zjednodušují.
Screenshoty: YouTube.com
