Tři čtvrtě roku poté, co desetitisíce lidí v ulicích ochromily na protest proti vládním reformám Česko, dostane Nečasův kabinet na stůl záměr zákona, který dává stávkám pravidla. V budoucnu by se měly například hlásit týden dopředu. A zapojit by se do nich nesměli kromě lékařů například ani železničáři.
"Žádné překvapivé momenty v tom záměru nejsou. Jde o to stanovit procedurální záležitosti: jakým způsobem se stávka svolává, jaké jsou lhůty, kdo a komu svolání stávky oznamuje a tak dále," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), jehož resort návrh věcného záměru zákona o stávce a výluce předkládá.
A jak by tady v budoucnu měly protesty vypadat? Stávka jako krajní prostředek by podle chystané úpravy mohla být vyhlášena v případě, že se zaměstnavatel dostane s odbory do sporu o "hospodářské a sociální zájmy". Alespoň pět pracovních dnů předem by nicméně organizátor musel zaměstnavateli písemně oznámit nejen datum zahájení stávky, ale i její důvody, cíle a počet pracovníků, kteří se jí zúčastní.
"Organizátor je povinen předat zaměstnavateli jmenný seznam zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a to nejpozději 24 hodin před zahájením stávky," stojí rovněž ve variantě úpravy, kterou ministerstvo doporučuje. Za "odstávkovanou" pracovní dobu totiž nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada. "Jména stávkujících hlásíme zpětně," komentoval současný stav pro ČTK Luboš Pomajbík z Odborového svazu dopravy.
Kdo nebude smět do ulic?
Ministerský návrh podrobně vyjmenovává i povolání, která jsou "bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví osob" a u nichž by se mělo právo na stávku omezit. Kromě zdravotníků či zaměstnanců v sociálních službách by v budoucnu nesměli protestovat například silničáři, zaměstnanci telekomunikací či lidé na železnici. "Omezuje se právo na stávku zaměstnanců drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, kteří organizují a zajišťují provoz drážní dopravy, pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví osob," stojí v návrhu.
"Ochranu života a zdraví plníme vždycky," řekl ČTK předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. To však podle něj nemá s minimální službou nic společného. Ta je prý nepřijatelná. "Navíc existuje jedno rozhodnutí Evropského soudního dvoru, který toto zamítl," dodal.
A věcný záměr počítá i s pojmem nezákonná stávkou. Považuje se za ni protest, kterému například nepředcházelo jednání či který byl vyhlášen nebo zahájen "z jiných důvodů, než je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, jichž se důvody a cíle stávky týkají".
Hlasování o nedůvěře
Vláda si úkol připravit stávkový zákon vytyčila loni v červnu, kdy do ulic vyšlo na protest proti jejím reformám na 40 tisíc lidí. Kabinet dal tehdy odboráře k soudu a uspěl. Soud však rovněž podle Drábka konstatoval, že by na pravidla podobných protestů měla myslet legislativa.
"Snažíme se vyplnit mezeru. Dnešní zákon o kolektivním vyjednávání upravuje pouze stávku, která má co dočinění s uzavíráním kolektivní smlouvy," vysvětlil ministr. I když ani chystaná úprava nebude dokonalá. Má postihovat pouze stávky týkající se sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. "Nadále tak zůstane prostor pro stávky, které nebudou zákonem upraveny," stojí v návrhu. Všechny protesty, včetně podobných tomu loňskému, prý totiž nebylo možné jednotně definovat.
Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce není možné, aby vláda kompenzovala svou neschopnost dohodnout se s odbory zákonem. A pokud se Nečasův kabinet pokusí omezit právo stávkovat, jsou sociální demokraté připraveni vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. "Samozřejmě, že pokud jediným cílem toho návrhu bude jakékoliv omezení základního práva na stávku, nikoliv zpřesnění podmínek, je i toto ve hře," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Tejc.
"Je to materiál pro diskuzi, pro připomínkové řízení. Nejsou to zpracované paragrafy. V tuto chvíli otevíráme diskusi," uklidnil Drábek.
