Šetrnější léčbu rakoviny, účinnější boj se znečištěním přírody, ale i důkladnější úklid domácnosti by již za několik let mohli zvládnout chemičtí roboti. Ty vyvíjí vědecký tým na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Tyto "stroje" o velikosti v řádech tisícin milimetru fungují na základě chemických reakcí, a jsou tak schopny v lidském těle nebo třeba v půdě nalézt svůj cíl a také mezi sebou komunikovat.
Škála využití chemických robotů by měla být velice široká - od léků až po čistící prostředky v domácnosti. "Jedním z hlavních cílů našeho výzkumu je řízené podávání léčiv," řekl šéf výzkumu František Štěpánek. U některých léků je totiž velmi malý rozdíl mezi koncentrací, která má potřebný příznivý účinek, a tou, která je již pro lidský organismus nebezpečná.
"Když jsou podány běžným způsobem, například spolknutím tablety, tak zatěžují celé tělo a v místě, kde mají působit, už jsou příliš zředěné. Naši roboti by ale mohli lék vypustit cíleně, což by bylo pro lidský organismus mnohem šetrnější," zdůraznil s tím, že pomoci by mohli chemičtí roboti třeba při léčbě rakoviny prostřednictvím chemoterapie. Navíc by roboti měli mít dokonce i možnost navzájem prostřednictvím chemických reakcí komunikovat, takže by svůj náklad vypustili teprve tehdy, až by se jich v cílovém místě nashromáždilo potřebné množství.
ČTĚTE TAKÉ: Muší akrobatky inspirují létající roboty
"Další oblastí, kde by mohli najít využití, je spotřební chemie, kosmetické nebo čistící přípravky. Tam by se osvědčila možnost vypustit mnohdy velice agresivní látky pouze na určitém místě," dodal. "Zároveň by roboti mohli naopak z okolního prostředí určité látky nasávat, takže by čistili životní prostředí od nebezpečných látek, nebo by například z půdy získávali vzácné kovy," naznačil.
Vědci už nyní testují fungování chemických robotů v různých prostředích a za dva nebo tři roky by již měli vytvářet speciální typy robotů pro odlišné úkoly. Nejprve, možná už za pět let, se lidé s největší pravděpodobností v běžném životě setkají s chemickými roboty v čistících prostředcích. Jejich využití v medicíně bude vyžadovat mnohem delší a důkladnější testování.
Tradiční představě robota se výsledky českého projektu Chobotix značně vymykají. Kdyby se člověk podíval do jejich útrob, nenašel by tam ozubená kolečka nebo plošné spoje. Chemičtí roboti se podobají spíše prvokům, jednobuněčným organismům. "Klasičtí roboti jsou elektromechanické stroje. Chemický robot je ale uměle vytvořená částice o velikosti zhruba stejné, jakou mají někteří prvoci či větší bakterie, tedy v řádu jednotek až desítek mikrometrů, a má i podobnou strukturu," vysvětloval šéf výzkumného týmu. "Tvoří jej vnější polopropustná membrána a uvnitř jsou rezervoáry s chemickými látkami, obdoba organel, vnitřních orgánů prvoků," upřesnil.
Podobně jako elektromechanické roboty je možné ty chemické jistým způsobem naprogramovat, aby splnili předem daný úkol. "Složení vnější membrány reguluje propustnost látek z vnitřku robota do okolního prostředí a opačně. Také ovlivňuje přilnavost robota k různým typům povrchů, tedy jestli se v lidském těle robot k něčemu přilepí, nebo popluje dál," uvedl Štěpánek. Tak se tedy dá určit, kam má chemický robot dorazit a vypustit svůj náklad, nebo naopak z okolního prostředí určité látky odsát.
Foto: Robert Sedmík, VŠCHT
