I ty nejmenší organismy mohou ohrozit zdraví tisíců lidí. Příkladem jsou řasy, které narušují chod chladicích systémů jaderných elektráren. Například ucpávají čerpadla či urychlují korozi kovových součástek. Čeští vědci proto v Temelíně testují různé cesty, jak se řas zbavit.
"Sledujeme řasy, které se rychle množí v takzvaném malém chladicím systému Jaderné elektrárny Temelín," sdělil Jaromír Lukavský z pracoviště Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni. "S ústavem v Třeboni spolupracujeme již několik let, a i díky tomu nedochází k výraznějšímu rozšíření řas v chladicím systému," potvrdil mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Malý chladicí systém je záložním zdrojem vody pro havarijní zastavení reaktoru, a vše tedy musí být v naprostém pořádku. Nesmí se vloudit sebemenší chybička. Slovo malý však platí jen ve srovnání s většími chladicími věžemi známými ze snímků Temelína. Takzvaný malý systém totiž tvoří tři nádrže dlouhé sto dvacet metrů, široké šedesát metrů a hluboké tři metry. "Jsou otevřeny světlu a celoročně mají teplotu kolem dvaceti stupňů Celsia. Jde tedy, bohužel, o rybníčky s ideálními podmínkami pro rozvoj řas," popisoval nádrže Lukavský.
Přemnožení řas v chladicích bazénech by pro chod elektrárny představovalo nemalé nebezpečí. "Vláknité řasy ucpávají čerpadla a filtry, a to může snížit účinnost chladicích výměníků," vysvětloval. "Řasy navíc způsobují nárůst množství bakterií a produkují kyslík, který zvyšuje korozi kovových částí systému," dodal.
Pracovníci jaderné elektrárny proto život v chladicích nádržích sledují a ničí řasy chemickými prostředky. Úkolem vědců je najít nejúčinnější způsob odstraňování řas, který by byl rovněž šetrnější k životnímu prostředí. Jednou z možností je nasadit do boje proti mikroskopickým rostlinám mikroskopické živočichy, tedy zooplankton.
"Ověřili jsme, že samotný zooplankton je schopen velice účinně odfiltrovat rasy, i bez přidávání drahých preparátů. Podporou rozvoje zooplanktonu jsme dosáhli výrazně lepších výsledků ve srovnání se standardně ošetřovanými nádržemi," řekl Lukavský. "Jde o praktické využití poznatků, které publikovala už v šedesátých letech skupina docenta Jaroslava Hrbáčka z Hydrobiologického ústavu ČSAV," podotkl.
Výzkum má také pomoci snížit náklady na provoz elektrárny
| Nečekaný objev | |
| Během zkoumání řas v Jaderné elektrárně Temelín narazili vědci v jedné z chladicích nádrží na druh, který se doposud na našem území neobjevil. |
Už v průběhu výzkumu ušetřili energetici statisíce korun. Vědci totiž například zjistili, že jeden druh řas napadla parazitická houba. Ta zmíněný druh řas následně sama zničila, takže potom nebylo nutné použít chemické prostředky.
Ilustrační foto: archiv Týdne
