Registrovaní homosexuálové v Česku adoptovat děti nemohou. Přesto je mají. Pořídí si je například s kamarádem či kamarádkou. "Pokud se nám něco stane, měl by mít právo na adopci náš partner," žádají nyní. Nechtějí, aby děti putovaly z původní "rodiny" do ústavů.
Martina a Karolína tvoří dokonale harmonický pár. Jedné je čtyřiadvacet, druhé pětatřicet. Mají všechno: svůj byt, dobře nastartovanou kariéru a klidné partnerství. Ke štěstí jim nechybí vůbec nic. Ani dítě ne. Spolu ho sice zplodit nemohly, adoptovat také ne, klička se ale našla. Požádaly společného kamaráda, aby jim se založením rodiny pomohl. "Byla to nejsnazší, možná jediná cesta," přiznávají.
Řeč je o homosexuálním páru dvou mladých žen. Martina a Karolína spolu žijí čtyři roky. Pokud se v budoucnu nerozhodnou jinak, pravděpodobně to bude ve třech. Martina se totiž stala před dvaceti měsíci šťastnou maminkou. "Je to báječné. Kačenka se má k světu a hezky nám odrůstá. Nadšení jsou i dědečkové i babičky," popisuje Karolína.
ČTĚTE DÁLE: Lesby a gayové chtějí děti
Kocáb chce svěřit výchovu dětí i homosexuálním párům
Rodinné štěstí ovšem halí jeden stín. Jakákoliv práva a povinnosti vůči dítěti má jen jedna z partnerek - biologická matka. "Já formálně neexistuji. Pokud chci Kačenku vyzvednout z jesliček, nebo s ní zajít k doktorovi, musím to udělat s papírem orazítkovaným od notáře," přiznává partnerka Karolína. Pokud by se pak biologické matce cokoliv stalo, dítě automaticky putuje do ústavní péče. Přestože se partnerka musí o dítě za života matky také starat, na adopci pak právo nemá.
A podle toho, jak to v Česku prozatím vypadá, ani dlouho mít nebude. Debata o právu homosexuálů na adopce dětí sice znovu běží - otevřel ji ministr pro lidská práva Michael Kocáb -, podle reakcí politiků i některých odborníků ale k žádným změnám jen tak nedojde.
Na pomyslné misce vah stále vítězí představa dítěte ve výchovném ústavu. "Přestože ani tam klasický rodinný model příliš nefunguje. Ženskou roli představuje několik tet, které se starají o skupiny po deseti dětech, mužskou maximálně jeden údržbář v montérkách," podotýká Karolína.
"Je to paradoxní. Samostatně žijící osoba adoptovat dítě může, jakmile se ale registruje s partnerem stejného pohlaví, o právo přichází. Považujeme to za jednoznačně diskriminační normu," napadá současné zákony mluvčí sdružení eLnadruhou Tereza Mikšaníková. Na pěstounskou péči, která dovoluje párům pečovat o dítě alespoň omezenou dobu, přitom homosexuální páry teoreticky právo mají.
PSALI JSME: Brusel si posvítí na diskriminaci mimo zaměstnání
Ve Varšavě se sešli odpůrci homosexuálů
Jakmile se ale Michael Kocáb zmínil o změně normy, okamžitě se na něj spustila lavina kritiky. Odpor proti registrovanému partnerství a adopci dětí homosexuály znovu vyjádřili například lidovci. Místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová uspořádala na protest petici a během pár dní nasbírala pod text "Dobro dětí především" téměř tři tisíce podpisů.
"Adopce mají pomoci najít dítěti nové rodiče. A my víme, že ochotných a vhodných manželských párů, které na adopci čekají i několik let, je mnoho," argumentuje v protestním textu na internetu Šojdrová. Argument, že na vývoj dítěte může mít daleko větší vliv alkoholik v rodině než sexuální orientace rodičů, prý nebere.
O svém návrhu začal nakonec pochybovat i sám Michael Kocáb. "Je třeba nejprve posoudit, zda je naše společnost na takový průlom do oblasti tradiční rodiny připravena. Například katolická církev by byla tímto krokem velmi pobouřena, a to je pro mne velmi silný argument. Sám pocházím z církevních kruhů a vliv křesťanství na civilizační vývoj považuji za zcela zásadní," vysvětlil serveru prvnízprávy.cz Kocáb.
Novela, kterou Kocáb navrhl, má homosexuálním párům adopci dětí umožnit. Homosexuálové se totiž cítí ukřivděni a diskriminováni. "Dnes může o adopci zažádat jakákoli fyzická osoba bez ohledu na sexuální orientaci, s výjimkou homosexuálů, žijících v registrovaném partnerství. Nerozumím, proč si například žena žijící sama dítě adoptovat může a dvě ženy žijící spolu nikoliv," podpořil novelu předseda Gay iniciativy a člen Strany zelených Jiří Hromada. Připomenul také, že současný stav je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
Novelu by měla vypracovat ministryně spravedlnosti do 31. května 2010.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková, Petra Mášová
