Česko má novou modlu - takzvané smart cities. Mají přinést snazší parkování, volný přístup k internetu, větší bezpečnost. Dobře míněné záměry ale provází spousta hloupých střel od boku. Hrozí proto, že projekty skončí promrhanými miliardami.
Hlavní město hodlá v příštích dvou letech utratit 700 milionů korun, aby bylo "chytřejší". Například městské lavičky vybavené solárním panelem budou umět nabít telefon, umožní připojení k internetu, změří kvalitu ovzduší či úroveň hluku, nahlásí, kolik lidí si na ně sedlo či kolem nich prošlo. Nedaleký odpadkový koš si sám řekne, že je plný a je nutné ho vyprázdnit. Ulicemi se budou prohánět elektromobily a elektrobusy využívající síť dobíjecích stanic. Najít parkování nebude o nervy, vyhledá ho inteligentní aplikace.
Primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) vadí, že ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi Praha zaostává. "Chci, aby i město fungovalo podobně jako banky, kde vše vyřešíte přes internet. Proč bychom za odpady, poplatek za psa nebo Lítačku nemohli zaplatit na jednom místě a bez toho, že bychom museli jít na úřad?" ptá se Krnáčová.
Prostor pro zlodějny?
Radní jmenovali speciální komisi, jež má jednotlivé chytré projekty hodnotit. Od jara přibyl výbor zastupitelstva a při městské firmě Operátor ICT vznikla projekční kancelář, která má nápady uvádět v život. Opozice to vidí jinak. Za futuristickými vizemi se podle ní skrývá jen kšeft pro vládní stranu v metropoli. "Je to trafika pro politiky ANO a cena za udržení koalice," tvrdí předák pražských občanských demokratů Filip Humplík. Jeho tvrzení nahrává fakt, že chytrá města má ve své gesci primátorka z hnutí ANO, vedení Operátora je obsazeno politiky z ANO a speciální zastupitelský výbor má v čele Jaroslava Štěpánka (ANO), který funkci získal po restartu současné radniční koalice. Zatím se sešel třikrát a podle zápisů neprojednal kromě obecných tezí nic, i když má v čele štědře placeného předsedu.
"Je tady prostor pro zlodějny, pokud je chcete dělat," upozorňuje opoziční zastupitel Ondřej Profant (Piráti). Ještě více kritizuje nepřipravenost a chaotičnost. Fenomén smart cities totiž stojí a padá s využitím informací. Konkrétní novinky by se měly zavádět na základě analýzy dat, ta však město nemá k dispozici. "Co se schválí, nemusí v kontextu města vůbec dávat smysl," obává se Profant. Nejde jen o Prahu. Server Echo24 nedávno upozornil na střet zájmů v Pardubicích, kde město vedené zastupiteli hnutí ANO podepsalo memorandum o přípravě koncepce s pardubickou společností Smart City Point, v jejímž čele figuroval předseda Mladého ANO.
Rozpočty na chytré lavičky, odpadkové koše nebo například aplikaci pro navigaci v sídle magistrátu se zatím pohybují mezi dvěma a pěti miliony korun, protože jde o pilotní projekty na omezeném prostoru. "Vše musí projít radou a komisí, prostor pro finanční úniky tady není," brání se Robert Králíček, šéf sekce pro smart cities v Operátorovi ICT (místostarosta Prahy 12 za ANO), nařčení, že nápad je jen nástrojem pro odklon veřejných peněz. Při dosavadním plánování prý upřednostňují výpůjčky či pronájmy, aby město dopředu neuvázali k nějaké technologii nebo výrobku, jenž bude za pár let zastaralý. Připouští však, že se chystají i větší projekty, kde půjde o mnohem více peněz, jako jsou dobíjecí stanice pro elektromobily nebo nákup elektrických autobusů. Podle něho je na politicích, co schválí v radě či zastupitelstvu.
Parkování pomocí mobilu
Různé technologické vychytávky chystá nejen magistrát, ale i některé městské části metropole a další města v Česku. Třeba Praha 3, kde vládnou TOP 09, ODS a ČSSD, plánuje na jednom ze svých náměstí - shodou okolností tam stojí radnice - instalaci 45 parkovacích čidel, každé za třináct tisíc korun. "Představte si, že nebudete muset dlouhé minuty objíždět parkoviště a hledat volné místo, a to díky chytrému senzoru, který bude monitorovat obsazenost. Budete jednoduše vědět, kde je kolik volných míst, a tím pádem tam můžete snadno a pohodlně zaparkovat," hájí nápad místostarosta Alexander Bellu (ODS), který mimochodem Krnáčovou za přístup k smart cities kritizuje. Kromě toho chce radnice za několik milionů pořídit do dvou místních parků interaktivní informační panely.
Podle vedení této části Prahy jde v obou případech o pilotní projekty. Po jejich vyhodnocení chce radnice pořídit například parkovací senzory do celé městské části. "To je nesmysl, nikdo si přece nebude pořizovat do mobilu aplikaci, aby věděl, zda zaparkuje na jednom konkrétním náměstí. Jak to chtějí vyhodnotit?" diví se opoziční zastupitel a bývalý místostarosta Ondřej Rut (SZ). V místě, kde jsou senzory, je navíc minimální provoz. "V té radnici sídlí jenom politici, přepážky pro občany jsou jinde," říká a dodává, že ani plošné pořízení parkovacích senzorů není příliš přínosné a pro celou městskou část vyjde na stamiliony. "Dá se to pochopit třeba u parkovacích míst pro handicapované, kterých není tolik, nebo na odstavných parkovištích. Ale jinak většina zdejších lidí ví, kde má parkovat," říká Rut.
Ani podle odborníků není tento způsob příliš žádoucí. "Zkoušet senzory pouze v jedné ulici se nedá," říká Miroslav Svítek z Fakulty dopravní ČVUT. Navíc se systém parkování včetně senzorů má řešit komplexně, v návaznosti na další dopravu.
Jak zdůvodnit investice
A právě o to se v Praze 3 pokoušejí. Jenže mezi "smart" projekty počítají i ty, na nichž moc technicky inovátorského není, zato spolykají spoustu peněz. Například plán přesunout polovinu parkovacích míst do podzemních garáží nebo parkovacích domů. "To znamená postavit parkoviště pro nějakých 6500 automobilů," poznamenává opoziční zastupitel Ondřej Rut. Vytvoření každého parkovacího místa podle něho stojí milion až dva miliony korun, takže náklady by šly do desítek miliard korun. "To by přece neměla platit městská část ze svého rozpočtu," podivuje se.
"Ze smart city se stává hloupá modla, kterou se ospravedlňují hloupé investice. To může poškodit pověst opravdu chytrých projektů, jako jsou energetické úspory v budovách," upozorňuje Rut a dodává, že špatně postavené projekty mohou ze smart cities vytvořit novou kauzu Opencard. Na druhou stranu je nutné podotknout, že místní radnice počítá v rámci programů veřejného partnerství se spoluúčastí soukromých firem. Přesto bude muset sama vyhledat a vykoupit pozemky. Navíc je otázka, zda o to firmy budou mít zájem.
Bývalý pražský radní, který nechtěl být jmenován, varuje, že podobné projekty mohou být lákavé jako nástroj, jak podojit veřejný rozpočet s malým rizikem, že se v tom začne šťourat policie. Pokud se radní usnesou, že potřebují místo normálních laviček ty chytré, a jedna přijde na desetitisíce až statisíce korun, nepůjde už o miliony, ale o částky řádově větší.
Primátorka Krnáčová se hájí: "O projektech budou informovány všechny strany napříč politickým spektrem, ale realizaci samu budou mít na starosti odborníci. Tato cesta mi přijde jako maximálně efektivní, a navíc transparentní." Místostarosta Prahy 3 Bellu, který je zároveň členem "velkého" zastupitelstva, k přístupu magistrátu říká: "Zaráží mě neefektivita, netransparentnost a malá komunikace, pak vzniká prostor pro zbytečné vyhazování peněz. S námi nikdo nekomunikuje, vše řeší jen několik lidí, kteří si do toho nenechají mluvit."
Smart cities se dají přirovnat k vánočnímu stromku. Stromek je systém sdílených a propojených informací z úřadů, městských i soukromých firem, z dopravy, kamerového a dalších systémů, které dodávají informace o konkrétních místech a aktivitách. Teprve na něj je možné věšet "ozdoby" v podobě různých projektů a aplikací. Jenže Praha tuto páteř zatím nemá.
Městská firma Operátor ICT kritiku odmítá s tím, že na vybudování velké informační platformy pracuje. Podle opozice je však problém v tom, že nejdříve má být tato platforma a teprve pak se mají řešit konkrétní projekty. "Zatím to vypadá tak, že se pracuje na pár líbivých projektech podle toho, co se líbí primátorce," oponuje Profant z České pirátské strany, který jinak smart cities fandí.
Ostrava jako Londýn
Do koncepce inteligentních měst se zapojily i Brno, Plzeň, Písek, Pardubice či Kolín. Například Ostrava ruší papírové jízdenky a je prvním městem v Česku (a po Londýně druhým v Evropě), kde bude možné platit jízdné ve veřejné dopravě pouze bankovní kartou. Cestující nebudou muset znát tarif ani cenu jízdného předem, odbavovací systém to za ně spočítá, přičemž nikdy nezaplatí více, než je cena denní jízdenky.
Otázka však je, zda se ve všech těchto městech opravdu vyplatí instalovat například parkovací senzory v okamžiku, kdy by stejnou funkci splnil kamerový systém. Do smart city se navíc často módně řadí i věci, které fungují již dlouho, například zateplení školek a veřejných budov. Důvod je jednoduchý. Jednak jsou součástí ideje "inteligentních" měst energetické úpory, jednak lze na projekty čerpat finance z evropských fondů. A tyto peníze rozhodně nebudou pouhé drobné. "Vzhledem k tomu, že již byly schváleny všechny strategie, půjde v příštích sedmi letech o desítky miliard korun," říká Veronika Vároši z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj, které má evropské fondy na starosti.
