Čipová karta za miliardu nahradí Pražanům tramvajenky

Tramvajenka i platební karta v jednom. Tak si pražský magistrát představuje ambiciózní projekt Univerzální karty Pražana, který by měl začít naplno fungovat letos na podzim a postupem času má úplně vytlačit papírové kupony na hromadnou dopravu. Neobejde se to bez investice přesahující miliardu a strategického partnera, který se tak hned od začátku dostane ke stovkám tisíc klientů. Zatím však veškeré náklady na vývoj karty nese město.

Čipové karty začalo město vydávat letos v dubnu a zatím toho moc neumějí: slouží k bezhotovostnímu placení parkovného u 136 parkovacích automatů v centru a jako průkaz do městské knihovny. Postupně se přidá autorizovaný přístup na internetový portál magistrátu, který bude obsahovat elektronický podpis, a využití v dalších městských organizacích a službách. Pilotní projekt potrvá do září; během zkušební doby se má karta dostat do peněženek 50 tisíc Pražanů.

Již na podzim má odstartovat hlavní emise 500 až 600 tisíc karet. Plastové obdélníčky začnou postupně vytlačovat obyčejnou tramvajenku s papírovým kuponem. Tramvajenky budou zpočátku v obou podobách, pokud se ale město definitivně rozhodne pro jejich plastovou variantu (podpoří to investice do nového odbavovacího systému MHD), najednou se karta objeví v portmonkách stovek tisíc lidí.

"Výměna současných tramvajenek za čipové karty bude klíčovou fází vstupu Univerzální karty Pražana na trh," stojí ve Zprávě o stavu a rozvoji budování Pražského centra kartových služeb, kterou v polovině dubna posvětila rada magistrátu. Zároveň uložila náměstku Rudolfu Blažkovi, aby začal připravovat vstup karet do hromadné dopravy a také začal s hledáním strategického partnera, který by zase kartám otevřel cestu do obchodů, kde by se s nimi dalo platit.

Velký byznys na obzoru

Zástupci města dosud předkládali jako jediný cíl karty zjednodušit Pražanům život. Jenže úspěch celého projektu stojí a padá s jejím komerčním využitím. Bez toho, aby se s ní dalo platit v obchodech, by se prostředky potřebné na její zavedení vracely jen těžko. "Praha nemá v této fázi projektu pro obyvatele nabídku denního využívání karty," upozorňuje na slabinu už zmiňovaná zpráva. Monopol města na služby, které lze promítnout do aplikací na kartě, však může výborně posloužit při vyjednávání se strategickým partnerem.

Magistrát si letos v rozpočtu na rozvoj karet vyhradil 165 milionů korun, z nichž dosud vyčerpal polovinu. Ovšem do roku 2010, kdy má být vše hotovo, projekt spolkne dalších 1,38 miliardy korun.

"Přínos karty je minimálně sporný, například na parkovném se vybere pár desítek milionů ročně," říká pražský zastupitel Jiří Witzany (SNK-ED). "Věčně se dohadujeme o trochu peněz pro některou školu, ale v tomhle případě se chováme, že nevíme co s penězi," zlobí se Witzany.

Projekt má slabých míst víc a pražští radní jsou si jich vědomi. Proto si také nechali vypracovat strategii, jak kartu představit. "Vzhledem k tomu, že karta bude v pilotní fázi disponovat pouze omezeným počtem funkčních aplikací, je zcela zásadní vytvořit správná očekávání, aby nedošlo k případnému zklamání, které by mohlo výrazně negativně ovlivnit budoucí vnímání produktu," píše se dále ve zprávě. Vyložit se to dá různě: třeba radní Blažek na první žádost o rozhovor nereagoval, ve druhém případě ji přehodil na mluvčího Jiřího Wolfa. Šéf odboru informatiky Ivan Seyček přes sekretářku vzkázal, že informace podává najatá PR agentura. Ani společnost Haguess, která vyhrála výběrové řízení na provozování karetního centra, není o mnoho sdílnější - její představitelé s redakcí TÝDEN.CZ mluvit odmítli.

Pro provozovatele je logicky důležité, aby město nakonec zvolilo výhradně plastové tramvajenky. Totéž lze říci o strategickém partnerovi, kterému do klína spadnou stovky tisíc klientů. Podle plánu města by měl postupně celý projekt převzít. Zájem pravděpodobně některého z bankovních domů nebo finančních společností umocní fakt, že lidé v průzkumu po kartě nejvíce žádali, aby byla e-mikropeněženkou. Zpočátku s ní půjdou platit jen městské služby a poplatky. "V budoucnu bude e-mikropeněženka využitelná k placení za služby v privátním sektoru maloobchodu a služeb," stojí ve zprávě.

"Nejdůležitější je dostat kartu mezi lidi, pak se bude prodávat místo na kartě pro další aplikace. To už je velmi lukrativní věc," popisuje zdroj, který je obeznámen s praxí v obchodu s platebními kartami. Dosud ale není zřejmé, komu místo na kartě patří a komu poplynou zisky.

Sporná "ochrana" soukromí

Univerzální karta Pražana také neunikla pozornosti nevládní organizace Iuridicum remedium, která letos pořádá třetí ročník anticeny Big Brother Awards. Odnesou si ji instituce či firmy, které nejvíce zasahují do soukromí občanů. A to dělá i opencard, respektive ho příliš odhaluje. Za jistých předpokladů si lze čtečkou kdekoli, například v tramvaji, kartu přečíst – a zjistit celé jméno a datum narození. "Na rozdíl třeba od podobné karty Českých drah je pražská opencard de facto nechráněná. Provozovatel totiž, nechápu zda z lajdáctví, či ze záměru, vůbec nezměnil tovární klíče," vysvětlil kryptolog Tomáš Rosa. Je to s podivem o to více, že karta další obsažená data už pečlivě chrání.

"Toto je značné zjednodušení velmi teoretické možnosti přečtení informací uložených na kartě, které je v praxi naprosto nepravděpodobné," reagoval mluvčí magistrátu Wolf.

Jenomže – mezi body už v několikrát citované zprávě, které by mohly celý projekt ohrozit, stojí následující: "Při špatné nabídce druhů karet by veřejnost mohla vnímat Univerzální kartu Pražana jako kontrolní nástroj."

Foto: ČTK, Karel Šanda