Mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu komplikují spory zemí o to, co všechno lze považovat za terorismus. Na pražském kongresu Společně proti terorismu to ve čtvrtek řekl odborník na extremismus z brněnské Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. Upozornil také, že rozsah spolupráce by měl být zvažován i s ohledem na to, zda ji nezneužívají autoritativní režimy k vlastním cílům.
"Nepodařilo se doteď na půdě OSN přijmout něco jako všeobecnou úmluvu o terorismu. A mimo jiné to zkrachovalo na tom, že tam byl spor mezi některými arabskými státy proti Izraeli a jeho spojencům," uvedl Mareš. To, že globální definice terorismu chybí, je podle něj zásadní problém i s ohledem na to, že první pokusy o její vytvoření byly už ve Společnosti národů ve 30. letech minulého století.
Přesto ale podle Mareše státy mají na spolupráci v boji proti terorismu zájem. "Globalizace terorismu, tím jak se projevuje v různých státech, obdobným způsobem ohrožuje bezpečnostní zájmy různých elit ve světě. Civilní oběti jsou nepříjemné pro naprostou většinu vlád současného světa," řekl. I proto podle něj v řadě případů funguje výměna informací mezi tajnými službami, která je nejúčinnějším nástrojem boje proti terorismu.
Zároveň ale upozornil, že je třeba posuzovat jednotlivé případy spolupráce. "V mezinárodním společenství je třeba vyvažovat hledání společného zájmu a nějakým způsobem dodržovat ideu humanismu. Boj proti terorismu by neměl poškozovat zájmy humanity v tom smyslu, že bychom spolupracovali nadmíru s režimy, které by ten pojem boje proti terorismu zneužily pro jiné cíle," řekl Mareš.