Obec Žďárek u Turnova musí vydat Johanně Kammerlanderové, dědičce po hraběti Karlovi des Fours Walderode, les o rozloze čtvrt hektaru. Nejvyšší soud v Brně totiž potvrdil rozsudek Krajského soudu v Liberci, řekla dnes starostka Iva Havlíková. Obec stanovisko Nejvyššího soudu respektuje. Informaci potvrdil i mluvčí Nejvyššího soudu.
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci Kammerlanderová - Ždárek je určující pro nižší soudy i v jiných restitučních kausách rodu Walderode. Projednávají je Okresní soudy v Semilech a v Jablonci nad Nisou. Kammerlanderové zatím žádný majetek nevydaly, vždy s odvoláním na poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše.
"Podle Nejvyššího soudu se Walderode za druhé světové války neprovinil proti zájmů Československé republiky. K československému lidu byl naopak velmi loajální," prohlásil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Walderode se o rodový majetek přihlásil v roce 1992 a deset let později zemřel. Kammerlanderová v roce 2005 žádala o pozemky a budovy v hodnotě přibližně 120 milionů korun, konstatoval tehdy její bývalý právník Felix Nevřela. Majiteli jsou například město Turnov, Pozemkový fond, Lesy České republiky a Státní památkový ústav - vlastník zámku Hrubý Rohozec.
Proti verdiktu Nejvyššího soudu existuje jediný opravný prostředek - stížnost k Ústavnímu soudu. "Zatím o ní neuvažujeme," dodala Havlíková. Ve Ždárku žije jen asi 130 obyvatel a právníka pro dovolání u Nejvyššího soudu mu loni poskytlo město Turnov.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu bude směrodatné
"Nejistota okolo žádostí rodu Walderode o navrácení majetku trvala již 15 let a Žďárku jsme pomohli, aby právní vakuum skončilo. Předpokládáme, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude směrodatné i pro jiné případy. Je mimořádně důležité pro Turnov, okolní obce a pro všechny, jimž patří majetek, o který Kammerlanderová usiluje u soudů," vysvětlil turnovský místostarosta Jaromír Pekař.
Podle Pekaře může rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Ždárek ovlivnit i restituční kausy šlechtických rodů Valdštejnů a Aehrentalů, jimž v Turnově a okolí také patřily velké majetky.
Nároky Walderodeho dědičky na rodový majetek uznal loni v lednu za oprávněné předseda senátu Krajského soudu v Liberci Lubomír Ptáček. "Žádný soud v Česku nevrátil do té doby Walderodemu ani Kammerlanderové majetek, zkonfiskovaný po druhé světové válce podle Benešových dekretů," prohlásil polistopadový turnovský místostarosta Josef Kunetka. Restituční nároky rodu Walderode sleduje již 16 let.
Ždárek se dovolal k Nejvyššímu soudu, ačkoli by obci nevadilo, kdyby o téměř bezcenný les u železniční trati přišla. "Na Semilsku a Jablonecku ale Kammerlanderová žádá o mnohem větší majetky a chtěli jsme, aby se u Nejvyššího soudu konečně vyjasnilo, jestli jsou její nároky oprávněné," uvedla Havlíková.
Benešovy dekrety připravily rodinu Walderode o majetek
Případ Walderode provázely od počátku spory o československé občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty. Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. Vztahovaly se na osoby, jež se během ní provinily proti zájmům Československé republiky.
V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.
"Walderode byl ve wehrmachtu. Požádal o říšskoněmecké občanství a obdržel ho. Patřil také mezi členy Henleinovy SDP. Navíc existuje písemný důkaz, že 12. srpna 1947 ministerstvo vnitra zamítlo po dvouletém šetření Walderodeho žádost o zachování československého občanství. Walderode osvědčení získal až prosinci 1947, ale pravost dokumentu se nedá ověřit ani v archivu ministerstva vnitra a ani v dalších archivech," řekl Kunetka.
ČTĚTE TAKÉ: Soud zabouchl Mansfeldové dveře. Opočno zůstane státu
V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo. Kammerlanderová v roce 2005 neuspěla s nárokem na navrácení majetku rodu Walderode u Okresního soudu v Semilech. Pozemky a budovy v Turnově jí soudce Vít Záveský odmítl vydat, poněvadž je zatěžovaly velké změny a patřily již někomu jinému než v roce 1992.
České soudy v minulosti přiznaly bývalý majetek například rodu Kinských. Získali zpět například zámky v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí nebo hrad Kost. Obdrželi také 15 tisíc hektarů půdy. Kolowratové dostali zámky v Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích, Týnci u Klatov nebo lovecký zámeček v Černé Vodě v Orlických horách a také 12 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy. Lobkowiczové při restituci získali 16 zámků, mezi nimi i Lobkowiczký palác v Praze, a také vinařství a vinné sklepy. Orlická větev rodu rodu Schwarzenbergů, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec, zhruba 11 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy či 300 hektarů rybníků.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Stát se soudí o zámek v Kolodějích
Colloredo-Mansfeldová musí vrátit zámek
Foto: Jan Zátorský, archiv, hruby-rohozec.cz
