Technické povolání matky nebo humanitní zaměření otce mají největší vliv na výběr oboru, kterému se chce dítě věnovat po dokončení základní školy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Trexima pro Technologickou agenturu ČR, do kterého se předloni zapojilo přibližně 900 deváťáků z celého Česka. Technické zaměření uvedla u svých matek třetina žáků devátých tříd a humanitní povolání měla podle průzkumu pětina otců. Následovat jejich příklad chtěl každý druhý potomek.
Průzkum zjistil, že povolání rodičů na směřování dítěte po základní škole má vliv. Technicky zaměření otcové a matky tak mají častěji technicky zaměřeného potomka, zatímco děti rodičů s humanitní nebo přírodovědnou profesí se věnují zase spíše těmto oborům.
Trh práce trpí chronickým nedostatkem kvalitních technicky vzdělaných absolventů, o absolventy a studenty těchto oborů je tak velký zájem. Stát i soukromé firmy se snaží technické vzdělávání podporovat. Problémem je podle mnoha odborníků předimenzování víceletých gymnázií, na které například v Praze jde až třetina dětí. Zda se dítě vydá na humanitní, technickou, nebo přírodovědnou dráhu, se přitom často ukazuje už kolem desátého roku jeho života.
Zhruba polovina deváťáků technicky orientovaných rodičů si v průzkumu chtěla zvolit stejný obor jako rodiče. Technikou se zabývaly tři čtvrtiny otců dětí, které byly v devátých třídách. Nejčastěji tito muži pracovali ve strojírenství a elektrotechnice (30 procent). Zhruba pětina jich pracovala ve stavebnictví a architektuře a 12 procent v dopravě. U matek byl poměr jiný. Ve stavebnictví a architektuře jich působila méně než dvě procenta.
Vybírají si stejnou práci
Na stejnou kariéru jako matka či otec se chystala přibližně půlka deváťáků humanitně zaměřených rodičů. Humanitní profese v průzkumu převažovaly u matek. Měly ji asi dvě třetiny z nich. Obory, ve kterých matky nejčastěji pracovaly, byly administrativa, ekonomie, management a právo (20 procent), cestovní ruch, hotelnictví, služby a obchod (15 procent). V sociálních službách a pečovatelství byla zaměstnána desetina matek. Nejméně otců pracovalo ve výchově a vzdělávání (necelé procento). Podobně málo jich bylo zaměstnaných v médiích, kultuře a umění.
Přírodovědné zaměření u matky uvedlo asi 12 procent žáků, u otce zhruba šest procent. Kromě toho, že se jim v populaci věnuje méně lidí, mají také nejmenší vliv na volbu budoucího povolání potomků. Přírodní vědy si chtěla vybrat třetina dětí matky, která se jimi zabývala, a necelá polovina dětí takových otců.
