Česko by bylo v tuto chvíli podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) schopno i s pomocí firem přijmout 7 až 15 tisíc uprchlíků. Republika by měla být solidární a nabídnout zemím s největším náporem běženců nabídnout pomoc i bez povinných kvót. Dienstbier to ve středu řekl na tiskové konferenci. Česká vláda kvóty na přerozdělení uprchlíků odmítá, volá například po důsledné ostraze vnější schengenské hranice. Podle šéfů vládních stran je debata o počtech uprchlíků druhotná.
"Nepochybně budeme muset prokázat naprosto jasnou míru solidarity se zeměmi, které čelí největšímu náporu. Nemusí být na základě povinných kvót, v našich možnostech je mnohem více, než jsou povinné kvóty," uvedl Dienstbier. Svaz průmyslu a dopravy už oznámil, že podniky by nyní daly práci pěti tisícům uprchlíků. Podle ministra by tak celkový počet s rodinnými příslušníky mohl činit v tomto momentě 7 až 15 tisíc lidí.
Podle návrhů kvót by ČR měla přijmout přes 4000 lidí. Dienstbier řekl, že by pro Česko jako desetimilionovou zemi neměl být "nezvladatelný problém" takové množství vzít. "Zvládli bychom i násobné množství oprávněných žadatelů o azyl," řekl ministr. Poukázal na to, že v 90. letech země poskytla pomoc mnohem většímu počtu lidí z válkou postiženého Balkánu.
S tím, že se Česko zvládne postarat o několik tisíc uprchlíků, souhlasí i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Debata se ale podle něj vede o něčem jiném. "Spor není o to, zda budeme solidární a postaráme se o několik tisíc uprchlíků. To nepochybně, stejně jako třeba během balkánské války, naše republika zvládne. Jde o něco jiného, zda se v Evropě vytvoří trvalý přerozdělovací mechanismus, kterým bude Evropská komise migranty automaticky posílat do jednotlivých zemí, bez toho, aby do toho jejich vlády mohly v budoucnu jakkoliv zasahovat," uvedl Sobotka v komentáři.
Také podle vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se nyní nevede debata o počtu uprchlíků, ale o společném evropském řešení migrační krize.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) potvrdil, že solidarita je na místě. Nicméně je podle něj důležitější zaměřit se na příčiny uprchlické vlny a nedebatovat o rozdělování migrantů mezi evropské země. "Bavit se teď o počtech je podle mě sekundární," reagoval Bělobrádek na Dienstbiera. "Než se budeme skutečně bavit o nějaké redistribuci, tak se pojďme bavit o tom, jak zabezpečíme schengenský prostor, jak budeme odrazovat uprchlíky aby chodili do Evropy," dodal.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala vidí v Dientsbierově vyjádření rozpor s postojem, který dosud zastávala vláda. Není podle něj jasné, kolik uprchlíků Česko vlastně přijme ani jak se o ně postará. "U takto důležitého tématu bych očekával jednotný postup vlády, nikoli individuální a rozporuplná vyjádření jednotlivých ministrů," uvedl Fiala v tiskovém prohlášení.
Dienstbier řekl, že je třeba nabízet nejen restrikce, ale i přívětivou tvář. ČR by měla vyslat své zástupce do zemí s největším náporem, měli by tam s uprchlíky pracovat a seznámit je s podmínkami života v Česku. Pokud by lidé měli o zemi informace, možná by v ní víc chtěli zůstat. Dienstbier je proti tomu, aby se ochrana poskytovala jen křesťanům. Podle ministra bude nutná spolupráce státu s obcemi a neziskovými organizacemi kvůli zajištění bydlení, výuky češtiny a integrace.
Dienstbier řekl, že kolem uprchlíků v Česku panuje "nepochopitelná hysterie". Vyvěrá z neznalosti i z "nedostatku odvahy některých zodpovědných" o situaci mluvit a řešit ji, podotkl.
Uvedl, že požadavek na důsledné střežení vnější schengenské hranice není odpověď na situaci těch, kteří museli ze své země prchnout. Pokud by se navíc dodržovala takzvaná dublinská pravidla, měli by se zadržení běženci vrátit do hraničních států. Veškerá zátěž by tak zůstala na Itálii, Řecku a Maďarsku.
Klíčové je podle Dienstbiera vyřešení situace v zemích, odkud lidé kvůli válečným konfliktům prchají - v Sýrii, Iráku či Libyi. Tohoto cíle se ale nemusí podařit ještě řadu let dosáhnout, podotkl ministr.
Senátor ČSSD Hassan Mezian, který pochází ze Sýrie, situaci uprchlíků přirovnal k požáru vedlejšího domu. Česko se prý může buď dívat, nebo začít hasit a utíkajícím pomoci. "Záleží na tom, jestli chceme jít na uprchlíky s flintou, nebo s chlebem, jak chceme prezentovat svou kulturu," uvedl Mezian, který v Česku žije od konce 60. let.
