Dienstbier: Dar politické straně by neměl překročit milion korun

Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by dar pro politickou stranu neměl v budoucnu překročit milion korun. Sám by se klonil k tomu, aby peníze mohli stranám věnovat jen jednotlivci, ne firmy. Limit pro výši daru má stanovit novela o sdružování v politických stranách a hnutích. Vláda by předlohu měla dostat v březnu, podle plánu má zákon platit od ledna příštího roku. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se loni na podzim zmínil o hranici dvou milionů korun na dar.

"Debata o limitu není dokončena. Navrhovali jsme jeden milion pro fyzické osoby a nulu, tedy zákaz darů pro právnické osoby. Nemyslím si ale, že by to získalo podporu. Odhadujeme, že většinovou podporu bude mít limit pro fyzické i právnické osoby," uvedl Dienstbier. Podle něj by milion korun měl být "strop".

Možnost, že by peníze stranám mohly věnovat firmy, vidí ministr jako problematickou. "Pokud je strop milion korun a někdo má sto firem a každá částku věnuje, tak je to sto milionů korun. Částka se musí ´rozhodit´ mezi jednotlivé právnické subjekty," uvedl Dienstbier.

Při překročení limitu by měly existovat i sankce. Peníze nad limit by strana musela vrátit, nebo by propadly, uvedl ministr. Míní, že norma přispěje i k otevření debaty o finančním limitu na volební kampaně.

Novelu chystá ve spolupráci s Dienstbierem resort vnitra. Měla by zavést také povinnost stran a hnutí mít transparentní účet. Výjimkou by byly jen platby na mzdy a odměny zaměstnanců a menší hotovosti v pokladně. Výroční finanční zprávy s přehledem příjmů a výdajů by strany musely zveřejňovat na internetu.

Novela patří mezi vládní protikorupční opatření. Podle dřívějšího premiérova vyjádření ji kabinet měl mít na stole nejpozději teď v lednu, příprava se o něco opozdí.

Dalším z kroků je novela zákona o střetu zájmů. Podle ní by politici měli podávat majetkové přiznání už při nástupu do funkce. Díky tomu by bylo možné jejich finanční situaci v příštích letech sledovat a porovnat, uvedl ministr. Tato oznámení by se měla podle plánu ukládat v centrálním registru. Podle Dienstbiera se o podobě a financování tohoto systému ještě povede debata. Věří, že by nastupující politici poprvé mohli své přiznání podávat po krajských volbách v roce 2016.

Rozšířit by se mohly i pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten by kontroloval všechny veřejné finance, tedy i peníze obcí, krajů či firem se státní účastí. Vláda by návrh na ústavní změnu měla dostat koncem ledna.