Jiřího Dienstbiera jsou nezávislí senátoři ochotni navrhnout pouze v případě, že budou mít předjednánu jeho silnou podporu. V prvním i druhém kole by měl zřejmě malou šanci na zvolení, a to kvůli převaze ODS v Senátu. Občanští demokraté se rozhodli stát za druhým kandidátem - Václavem Klausem. Dienstbierova šance by tedy byla reálná až ve třetím kole, kdy se hlasy senátorů a poslanců sčítají.
ODS má v Senátu 41 křesel, tedy většinu z 81 postů. Sociální demokraté jich mají pouze 13. Ve sněmovně má vládní koalice 101 hlasů z 200, ale pokud nebude Klaus vhodným kandidátem pro zelené a lidovce, mohou pro Dienstbiera spolu s ČSSD dát dohromady 91 hlasů, nepočítaje poslance Melčáka s Pohankou. Když se komunisti přikloní spíše k Dienstbierovi než ke Klausovi, bylo by to hned 117 hlasů. Dienstbierova šance by tedy byla reálná až ve třetím kole, kdy se hlasy senátorů a poslanců sčítají. To by za podpory nezávislých senátorů, ČSSD, SZ, KDU-ČSL a KSČM mohl získat 157 hlasů z celkových 281.
Jak se volí prezident
Volba probíhá v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. V prvním kole volby je zvolen prezident tehdy, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Nezíská-li ji nikdo, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby. Tam postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a druhý kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Pokud není prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů součtem hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
Ilustrační foto: Petra Mášová
