Divoká prasata řádí ve městech, útočí na myslivce

Téměř každý den přijde zpráva z některé části republiky o řádění divokého prasete. Naposledy kanec strašil obyvatele Berouna a stříleli po něm policisté. V Deštné na Opavsku zase prase napadlo myslivce, který na místě skoro vykrvácel. Zvěř je totiž na mnoha místech stále přemnožená. Myslivců je málo a na odstřel ani nemají dost času.

V pravé poledne se divoké prase vydalo na "výlet" k autobusovému nádraží v Berouně. Ohrožovalo lidi i majetek. "Na místo vyjela hlídka policie a městské policie v Berouně. Následně zjistila, že se tam divoké prase skutečně nachází. V tu dobu bylo v Berounce. Nejprve plavalo na jednu stranu, potom zpátky. Když vylezlo z vody, rozběhlo se proti zasahujícím policistům," přiblížil situaci Pavel Kincl, vedoucí obvodního oddělení Beroun. Ochráncům zákona nezbylo než vytasit zbraň a střílet.

"Vystřelili proti němu dvě střely. Bohužel byly neúčinné a prase utíkalo dál. Přes součinnost s místními myslivci se ho nepodařilo dohledat," dodal Kincl. "Díky včasnému zásahu našich policistů nedošlo v souvislosti s touto událostí k žádnému zranění osob. Dosud ani nikdo nenahlásil žádné poškození vozidla v souvislosti s tímto případem. Tento případ je na našem okrese zcela ojedinělý. Často řešíme spíše srážky vozidel s lesní zvěří," uvedla Marcela Pučelíková, mluvčí berounské policie.

Prasat ubývá

Zcela běžně se divoká prasata proháněla ještě letos v únoru v Teplicích. "Situace se poměrně radikálně zlepšila ze dvou důvodů. Jednak probíhá pravidelný odstřel - poslední byl sedmého prosince - a úbytek je znatelný. A druhým důvodem je, že je teď vlhko, ale nebyl sníh. Prasata se proto nepotřebují stahovat do obydlených oblastí, protože mají dost žrádla ve svém přirozeném působišti, takže teď nejsou ani žádné stížnosti. Budeme čekat, zda se situace ve chvíli, kdy přijde zima a napadne sníh, zase zhorší," popsal aktuální dění v Teplicích zdejší primátor Jaroslav Kubera.

Do měst míří zvěř podle myslivců hlavně kvůli zpestření jídelníčku. Mnohdy ale i proto, že ji někdo vyruší. Ať už jsou to neukáznění turisté, pejskaři, jezdci na koních. Někdy prasata doběhnou do města pořádně naštvaná po srážce s autem nebo při útěku před myslivcem. Ochránci lesa rozhodně zdůrazňují, aby se k divokým prasatům lidé vůbec nepřibližovali. V případě menších měst a obcí by měli volat místo policie na obecní úřad.

"Tam vědí, kde jsou myslivci, kteří by mohli okamžitě zasáhnout. My máme ve všech obcích sedm jmen myslivců, kteří jsou k dispozici prakticky dvacet čtyři hodin denně, je to i na místních odděleních policie. Na honitbu prasete, pakliže je větší váhové kategorie, je důležitá výkonná zbraň, avšak takovou zbraní policie běžně nedisponuje," vysvětlil Ladislav Malčánek, místostarosta honebního společenstva Malá Lečice.

Boj proti přemnoženým divočákům je obtížný i pro myslivce. Třeba v Deštném před několika dny zaútočilo prase na devětašedesátiletého myslivce. "Zvíře muže pokousalo a tahalo po zemi. Postižený si však dokázal přivolat pomoc. Záchranáři ho převzali do své péče v Mladecku, kam byl přivezen z terénu automobilem," uvedl mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.

Podle některých myslivců mohou za situaci s přemnoženými prasaty úřady. "My teď vlastně suplujeme činnost, která u státní správy, co se týká povolení k odstřelu, zaspala minimálně dva roky, a řeší se to, až když se divočáci množí geometrickou řadou. I roční bachyně už může mít selata. A má tak šest, pět, osm selátek. To je velmi velký přírůstek. A vezměte si, kolik těch myslivců je, většinou jsou starší a mladí se moc k myslivcům nehrnou. Takže lovit takové množství zvěře je náročné a vyžaduje to spoustu času," uzavřel Malčánek.