Vláda bude na své první schůzi po prázdninové odmlce rozhodovat o zavedení hranice postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu, a to mezi variantami 65 a 67 let.
Propočítat dopady obou možností si na jaře přál ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová prosazuje nižší hranici, vychází z předpokládané doby dožití. Babiš zdůrazňuje rozpočtové nároky takového opatření.
Návrh počítá se zavedením pětiletého cyklu předkládání zprávy o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Na jejím základě pak bude vláda případně rozhodovat o úpravě věku odchodu do důchodu. První propočet by měl vzniknout v roce 2018, návrh změn má pak vláda dostat o rok později.
Růst důchodového věku se každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, legislativa přitom počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Pokud se vláda dohodne na zvedení hranice důchodového věku v 65 letech, mělo by se to také týkat všech, kteří se narodili po roce 1971.
Když se vláda přikloní k druhé variantě, bude se důchodový věk dál postupně zvyšovat a pak bude počínaje pojištěnci narozenými po roce 1977 konstantní a bude činit 67 let jednotně pro všechny.
O pevném věku nástupu do penze se zmínily vládní strany v koaliční smlouvě. Pravidelné hodnocení a případné následné úpravy doporučila i důchodová komise, takzvané zastropování ale nenavrhla.
Složitá matematika
Ve zprávách připravovaných každých pět let na podkladu Českého statistického úřadu by se měla zohledňovat mimo jiné očekávaná délka života či pravděpodobnost úmrtí lidí ve věku mezi 25 a 54 lety. Jejich doba v důchodu by neměla překročit 26 procent a spadnout pod 24 procent délky života. Podle toho by se pak stanovil důchodový věk. Předdůchodové generace by se ale případná úprava nedotkla.
První zpráva pro rozhodování byl měla vzniknout v roce 2018. Podle ministerstva do té doby nelze předpokládat výraznější změny v očekávání vývoje střední délky života.
Pravděpodobně tak bude zpráva ukazovat, že důchodový věk pro dosažení v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu by měl být u nejmladší posuzované generace - tedy narozených v roce 1994 - stanoven na úrovni okolo 68,6 roku. "Je proto téměř jisté, že první zpráva bude obsahovat výše zmíněné doporučení pro vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí předložení novely zákona, která by důchodový věk dále zvýšila až k úrovni výše uvedených 68,6 roku," uvádí ministerská zpráva pro jednání kabinetu.
