Pacienti se nestačí divit: doplatky za jejich léky jsou až třikrát vyšší, než byly ještě před měsícem. Zavinily to změny, které přinesla pravidelná dubnová regulace. Třeba za pilulky na tlak doplatí lidé místo stokoruny tři stovky.
Osmapadesátileté Jiřině Kratochvílové z Prahy se před časem pořádně zvedl tlak. Přestože jí ho lékaři sráží pilulkami. "Místo stokoruny jsem za svůj léky doplácela 270 korun," stěžuje si žena. Šlo o osmadevadesát tablet Lokrenu na vysoký tlak a na srdeční arytmii. Nikdo jí přitom nedokázal vysvětlit, proč se výše doplatku zvedla takřka třikrát.
Podobnou zkušenost nezažila jen ona. Stát připravil překvapení pacientům s řadou dalších nemocí. Zvýšily se doplatky léků na srdce, štítnou žlázu i cukrovku. "Ministerstvo zdravotnictví sice avizovalo, že pacient víc nezaplatí, přesto doplatky na řadu léků po poslední revizi vzrostly," řekl šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Lékárníci podle něj zaznamenali dokonce 330 takových případů. U 124 se naopak doplatky snížily.
ČTĚTE DÁLE: Které léky nejvíc polykáme? Na rýmu, žaludek, tlak a nervy
Lék na rakovinu prsu dostane méně žen. Chybou úřadů
Řada pacientů navíc najednou zůstala bez léku, který plně hradí pojišťovna. Přestože české zákony hovoří jasně: na každou chorobu musí být k dostání alespoň jeden lék, za který pacient nedoplácí ani korunu.
"Například zmiňovaný Lokren obsahuje účinnou látku betaxol. Tuto molekulu mají jen tři léky na českém trhu. Jsou to Betaxa, Lokren a Betamed. Žádný ale není bez doplatku," upozorňuje Havíček. Za všechny tři léky si musí lidé doplatit kolem tří set. Lékárník jim přitom nemá co jiného nabídnout. V dalších lécích snižuje tlak zcela jiná účinná látka.
Jeho slova potvrzuje kladenská kardioložka Věra Staňková. "Ani jeden lék s touto účinnou látkou není hrazený," přiznává. Lékař má jedinou možnost - napsat pacientovi pilulky jiné. Pokud jsou ovšem pro něj vhodné a nepopírají se s dalšími medikamenty, které pacient užívá.
Proč platíte víc? Aby ušetřil stát a výrobci léčiv
Proč se ale doplatky tolik zvedly? Na vině je takzvaný Janotův balíček, který vláda přijala na konci loňského roku. Když ho v září ministryně zdravotnictví Dana Jurásková předkládala, tvrdila: Ušetří stát i pacient. "Plošně snížíme ceny všech léků o sedm procent. O stejnou částku se sníží také úhrada, tedy ta část, kterou zaplatí pojišťovna. To by mělo přinést úsporu kolem 2,7 miliard korun," slibovala Jurásková.
Plošné snižování se mělo dít jednou ročně. První "slevy" se měly na cenách a úhradách léků projevit už letos v lednu, další v dubnu. Ve skutečnosti je to ale obráceně. Řada léků se začala zdražovat. Farmaceutické firmy totiž vymyslely kličku, díky níž na šetření netratí.
"Někteří výrobci se na plošné snižování připravili. Těsně před Vánocemi zvýšili ceny léků, takže dnes na snižování netratí," vysvětlil už dříve mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs. Pacient se ale připravit nemohl. Tomu pojišťovna skutečně uhradí o sedm procent z ceny léku méně. Do ceny se navíc promítne o procento vyšší daň. Lidé tak zaplatí desíty i stovky korun navíc.
PSALI JSME: Léky dostanou kolky, plánuje Evropská unie
Nová klička z Teplic. K pseudoefedrinu se dostanete
Výrobci léčiv vinu částečně přiznávají. Alespoň ti, kteří na trh dodávají levné léky. "U léku, který má velikou marži, snížení ceny tolik nebolí. Ale u léku, který má malou marži, tam je takové sedmiprocentní snížení ceny likvidující. Nejmenší marže mají právě ty laciné léky," vysvětluje šéf České asociace farmaceutických firem Emil Zörner Zörner.
Jedním dechem ale dodává: stát by vůbec nemusel plošně snižovat ceny drahých léků, pokud by na svůj trh vpustil ty levné.
"Stačilo by, aby Česko změnilo preference a postavilo trh na větším množství levných generických léčiv. Tak, jak to dělá například bohatší Německo či Británie. Za léky by se ušetřily stamiliony, přitom by byly dostupnější pro mnohem větší počet pacientů," naznačuje Zörner, jak to funguje v jiných evropských zemích.
Generika - tedy levné kopie už jednou objeveného medikamentu - totiž podle něj stojí asi o pětinu méně. "Čeští pacienti ale na ně čekají až 320 dnů. Přitom celosvětový průměr je kolem 180 dní," upozorňuje Zörner.
Ministerstvo: výrobce musí cenu přizpůsobit
Úřady si ale s kritikou hlavu nelámou. Stav považují za dobrý. Pokud chce výrobce svůj lék na trhu udat, měl by cenu co nejvíce přizpůsobit úhradě - tedy tomu, co je za lék ochoten zaplatit stát.
"Pokud pak jde například o Lokren, existuje minimálně šest přípravků, které jsou v rámci této skupiny bez doplatku a doporučuje je Česká společnost pro hypertenzi. Velmi často se ale bohužel stává, že lékař o výši doplatku a možnosti předepsat jiný léčivý přípravek pacienta neinformuje, nebo o tom není sám dostatečně informován. Lékaři také mnohdy předepisují pouze několik stejných léků, na které jsou zvyklí," odmítá jakýkoliv problém mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Tuto situaci by podle něj měla svým aktivním přístupem ovlivnit Česká lékařská komora.
Foto: ČTK, Tomáš Novák.
