Exšéf Českých drah
Petr Žaluda: Současné vedení drah jen kutá a kutá

Bývalý šéf Českých drah Petr Žaluda je půl roku po vyhazovu opět na pranýři. Současné vedení podniku zveřejnilo, že pobíral plat až 750 tisíc měsíčně. Sám Žaluda to považuje za úhybný manévr nynějšího představenstva, které nedokáže řešit aktuální problémy. Svůj plat prý nikdy netajil, nezvyšoval si ho a nestydí se za něj.

Váš plat je na pranýři i půl roku po vašem odchodu. Vedení drah nyní prohlásilo, že jste bral až 750 tisíc měsíčně...

Můj plat byl od počátku až do konce stejný, tedy okolo 500 tisíc korun. K tomu byly benefity jako pojištění a penzijní příplatek. A to se od prvního dne do posledního neměnilo. Řeči o tom, že jsme si je kvůli zlatým padákům na poslední chvíli zvyšovali, jsou lži. A navíc tak primitivně vyvratitelné, že mě to až uráží.

Kdo o vašem platu věděl?

O těch platech všichni věděli od samotného počátku. Měl jsem sedm ministrů a všichni o tom byli informováni. My jsme se za to nikdy nestyděli. Já jsem byl první, který řekl, jaký plat má. Neměl jsem potřebu to nějak zakrývat.

Zasloužil jste si ty peníze?

Ano. Možná to zní špatně, ale já bych si představoval, že budeme v představenstvu dostávat i ty odměny za splněné cíle, které jsme si nedávali, i když jsme na ně měli nárok. Když se podíváte na podobně velké firmy, je to odpovídající.

I když jsou dráhy teď v poměrně velké ztrátě? Za rok 2012 vykázaly ztrátu 1,6 miliardy. Za první pololetí letoška pak více než půl miliardy...

Neberu argumenty typu, že ta firma je v problémech a bere veřejné peníze. To neznamená, že ta práce v jejím čele je menší. Tenhle plat mně byl nabídnut a já jsem s ním do toho šel. Kdyby mně tehdy nabídli stejnou funkci s desetinovým platem, tak tam nepůjdu. Všichni by si totiž mysleli, že tam jdu za jiným účelem, než skutečně dělat tu práci.

Co říkáte nynější platové politice ČD? Prakticky hned po vašem odchodu dozorčí rada současnému generálnímu řediteli Daliboru Zelenému snížila fixní plat na 250 tisíc - i když i on má s dalšími příplatky více.

Nejdřív se řeklo, jak mu sníží plat na polovinu, ale nakonec se ukázalo, že s odměnami má 400 tisíc. Tak ano, je to snížení, ale není to nic dramatického. Hlavním problémem Českých drah není určitě ten stotisícový rozdíl na platu generálního ředitele. Současné vedení neřeší klíčové problémy a jen kutá a kutá a každý měsíc vytahuje něco s našimi platy. My jsme si práci odvedli. Když jsme tam přišli, tak jsme dostali skutečně státní firmu se vším všudy a snažili jsme se z toho udělat moderní firmu. Za peníze jsme začali razantně obměňovat vozový park, zlepšovala se čísla, rostly počty cestujících, rostly tržby a klesaly náklady. To jsou fakta. Firmu jsme předávali v dobrém zdravém stavu.

Jen jste ji kvůli nákupům vlaků dost zadlužili...

Já musím  odmítnout, že je ta firma předlužená nebo přeinvestovaná. Je to o tom, jaký je limit zadlužení drah. Sami jsme si ten limit stanovili. Ve skutečnosti bychom ale potřebovali tu firmu zadlužit mnohem více, abychom obnovili vozový park, který byl třicet let zastaralý. To, co lidé kritizovali, byly staré vozy. Ta snaha investovat všechny peníze do vlaků byla správná. Těch peněz by bylo potřeba dvakrát třikrát tolik.

Vy jste jich zrovna málo neměli. Vždyť v roce 2008 jste prodali zbytný majetek Správě železniční dopravní cesty za 12 miliard korun. Navíc se připravuje další kolo této transakce, kdy si má SŽDC koupit nádraží a nepotřebné pozemky. Vždyť to vlastně kupuje stát od státu. Není to celé nepovolená dotace pro ČD, jak namítá konkurence?

Zní to divně, ale všechno je to důsledek špatné transformace železnice. Když se ty dva podniky v roce 2003 dělily, měly se všechny ty věci už převést na SŽDC. Proč se tehdy nepřevedlo? Místo toho v tom vznikl totální chaos. My jsme například na nádražích vlastnili první peron, SŽDC ty zbylé a podchody. Je jasné, že nádraží musí být kompletně ve vlastnictví SŽDC. Ale za korunu to prostě převést nejde. To není o mně. Když vám deset právníků řekne, že to nejde, tak to prostě nejde. Není to otázka skryté podpory. Dráhy mají majetek, který jim z logiky věci nepatří, ale protože jsou obchodní společnost, tak ho za korunu prostě prodat nemohou. Do údržby nádraží jsme navíc za ty roky dali zhruba pět miliard.

Jeden ze zásadních problémů drah je úpadek její dceřiné firmy ČD Cargo. Z někdejšího ziskového podniku je firma na zavření. Proč?

My jsme řešili problém Carga dva roky. Moje chyba byla, že jsem si vždycky nechal nadiktovat, kdo bude jeho ředitelem. V tom jsem měl být důraznější. V okamžiku, kdy jsem to převzal já, tak jsme představili restrukturalizační plán, který říkal, že jsou jen dva modely. Buď stát rozhodne, že je pro něj vozit náklad po kolejích strategické a podpoří to, nebo ne a my musíme propustit tři čtyři tisíce lidí. Pokud by toto rozhodnutí padlo, tak ta firma v klidu žije dál. Nyní se ale čeká na Godota, ministr Cargo vůbec neřeší a čeká se na velký průšvih. Ta firma takhle dál fungovat nemůže a zdechne.

Když jsme u ministra Zdeňka Žáka, tušil jste, že vás prakticky hned po svém nástupu odvolá?

To jsem tušil a taky to tak dopadlo. Ale celé to bylo hodně trapné. Vždyť ti členové dozorčí rady ani nevěděli, co mají dělat. Muselo se to několikrát přerušovat. Zazněly tam i argumenty, že máme špatnou grafickou úpravu výroční zprávy. Jestli je toto argument odvolávání generálního ředitele z minuty na minutu... Normální by bylo, kdyby za mnou přišel ministr, řekl, že si nesedíme, a prohlásil, že by byl rád, kdybych do dvou měsíců skončil. S panem ministrem jsem se namísto toho potkal třikrát a třikrát se usmíval. Takže jak je trapné celé vystupování pana Žáka, tak bylo trapné i moje odvolávání.

Kvůli trafikám se o České dráhy zajímala i policie. ČD byly jednou ze státem kontrolovaných institucí, kde se měla najít místa pro rebely z ODS. Přišel za vámi někdo s takovým požadavkem?

Nikdo z nich tam prostě nepracoval. Žádné místo tam žádný z nich neměl. Jestli jde někdo do dozorčí rady, tak to rozhodně není moje záležitost. To si určuje pouze vlastník, tedy ministerstvo dopravy. Ano, bylo to skloňované, ale ve finále tam nikdo z nich nebyl. A já jsem to přesně proto nechtěl, aby to nebylo následně zneužito.

Byl jste kvůli tomu vypovídat na policii?

Byl jsem tam jednou podat vysvětlení. Já za sebe necítím nic, co bych udělal v rozporu se zákonem.

Co děláte vlastně teď?

Teď něco začínáme s kolegy, chceme jít do nákladní dopravy.

Takže proti skomírajícímu Cargu?

To není proti Cargu. Vidíme tam jen obrovský potenciál. A co se týče Carga, pro něj je největším konkurentem ono samo.