Chaos, zmatek, nedostatek času. Tak vypadalo spuštění sociální reformy bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) v roce 2012 podle výpovědí pracovníků úřadů práce. Převedení výplaty dávek v hmotné nouzi z obcí na úřad podle nich znemožnilo práci s klienty a zredukovalo ji na pouhou výplatu peněz. Vyplývá to z publikace, kterou v těchto dnech vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Studie byla sestavena na základě 86 rozhovorů s řadovými i vedoucími pracovníky vybraných referátů hmotné nouze na úřadu práce i s pracovníky sociálních úřadů obcí. Ti v rozhovorech poukazovali na to, že ani čtyři měsíce po zahájení reformy nebyly zajištěny základní podmínky pro její úspěšné převedení do praxe.
"Mezi pracovníky první linie i jejich nadřízenými panovala nejistota až konflikt ohledně cílů reformy; pracovní a organizační podmínky téměř znemožňovaly poskytování komplexní sociální pomoci; pracovníci první linie na ÚP ČR (Úřadu práce České republiky) často čelili dilematu, zda na vlastní náklady (přesčasy, vyčerpání) nadále působit jako sociální pracovníci, či se podvolit očekáváním svých nadřízených a akceptovat roli pouhých administrátorů dávek," konstatují autoři studie.
Důvodem zmatků byl jak nefunkční systém výplaty sociálních dávek, který vedl počátkem roku 2012 k velkým frontám na úřadech, tak nedostatek zaměstnanců. "Na jednu pracovnici nebo jednu referentku je v současné době nějakých 260 klientů, osob ... ty osoby mají ještě samozřejmě i rodiny," konstatoval například jeden ze zaměstnanců úřadu práce.
"Hmotná nouze, ta agenda není jenom o vyplácení dávek, ale je i o tom, že se těm lidem věnujete jinak. Pomáháte jim, chodí se na sociální šetření. A to se nedá stíhat v tom počtu, co jsme," doplnila ho další.
Čas nebyl nejenom na terénní práci, která by se věnovala vyhledávání potřebných lidí a která by jim pomáhala situaci řešit, ale i na sociální práci vůbec. "To sociální šetření prostě chybí v naší práci, protože ti lidé měli jakoby větší v uvozovkách respekt a nesnažili se nám toho tolik nalhat," popsal to jeden ze zaměstnanců úřadu práce.
Problémy dělala v některých krajích i chybějící jednotná metodika práce, tedy popis toho, jak mají postupovat. "Do dnešního dne v podstatě ani nevíme, na koho nebo kam se obrátit pro radu v případě výkladu zákona. Metodické vedení, které bylo na obcích, teď zaostává a nefunguje tak, jak by mělo," konstatovala jedna z úřednic. Tento stav ovšem autoři studie přičítají spíše fungování jednotlivých krajských poboček úřadu práce.
Analýza rozhovorů podle autorů studie ukázala, že "v prvních měsících po reformě panovala mezi pracovníky agendy HN (hmotné nouze) nejistota, jak má být vlastně sociální pomoc v hmotné nouzi poskytována".
