Zavedení elektronické evidence tržeb, které začala platit v restauračních zařízeních už od čtvrtka, vezme práci starším zkušeným číšníkům a servírkám. Myslí si to alespoň dvaačtyřicetiletý podnikatel a majitel ostravské hospody Dřysty v kisni Michal Kubíček. Sám se na nástup EET připravuje už od května, kdy si koupil i potřebné technické zařízení, aby se personál mohl včas zaučit. Starší zaměstnanci to ale nezvládli.
Anketa:
Bude mít EET zásadní přínos pro českou ekonomiku?
- Ano, zcela určitě. 33%
- Ne, je to výstřel mimo. 33%
- Je mi to jedno. 33%
Hospodu si Kubíček pořídil na jaře, byla součástí nemovitosti, kterou tehdy zakoupil. Původní majitel, který ji provozoval od revoluce, už v tomto podnikání pokračovat nechtěl. "Pán už byl v důchodovém věku a provozovat to nechtěl, protože se obával zákazu kouření i EET," řekl Kubíček.
Hospoda nedaleko hlavního nádraží však podle něj v místě funguje už od roku 1913. "Je to jedna z nejstarších nonstop fungujících hospod v Ostravě," řekl Kubíček. Rozhodl se proto, že právě kvůli tradici restaurační zařízení v místě zachová, přestože hlavní obor jeho podnikatelské činnosti je spjat s informačními technologiemi.
První problém ale přišel ve chvíli, kdy chtěl se systémem naučit pracovat dvě číšnice starší padesáti let, které v hospodě tehdy zaměstnával. "Byly to paní, které neměly ani chytré telefony. Byly zvyklé účtovat na účtenky a pro ně nějaké tablety a podobné věci byly španělská vesnice. Odešly obě, jedna mi vyloženě řekla, že už nechce pracovat ani v pohostinství, pokud bude EET," uvedl Kubíček.
V restauraci má dnes i sedmdesátiletou paní, která celý život pracovala v pohostinství a i v důchodovém věku by si takto chtěla přivydělávat. "Ráda by roznášela pivo, vyloženě jí to dělá radost, když může být mezi lidmi, a jedinou práci, kterou pro ni mám, je úklid. Sama řekla, že není schopna se s tím naučit," podotkl Kubíček. Řekl, že do hospody si přitom pořídil jeden z nejjednodušších systémů. "Po třiceti či čtyřiceti letech v branži ty lidi prostě nejde přeučit. To bude jeden z obecných problémů, protože ti lidé, kteří to dělali desítky let jiným způsobem, se to nenaučí a vykašlou se na to, raději půjdou na úřad práce," řekl Kubíček. Právě proto, že systém už dlouhodobě testuje, obrací se na něj například i provozovatelé z jiných restaurací, kteří si nevědí rady.
Systém navíc komplikuje práci obsluze, protože obsloužení zákazníků se časově prodlužuje. "Zpočátku se na to lidé dívali nedůvěřivě. Snažili jsme se to hodit do nějakého žertu, tak jsme tomu začali říkat Babiška. Ptali se nás ale, jestli tam píšeme i jméno a (ministr financí Andrej) Babiš bude vědět, co pili. Nakonec si zvykli," řekl Kubíček.
Jen vstupní náklady na pořízení potřebného technického zázemí podle něj stály třicet tisíc korun. Zkvalitnit musel i internetové připojení, což znamená měsíčně další náklady. Sám se domnívá, že zavedení EET více peněz do státní kasy nakonec nepřinese. Podle něj totiž provozovatelé začnou v účetnictví vykazovat více nákladů. "Začnou tam dávat to, co tam doteď nedávali. Když si doma vymalují, řeknou, že to udělali v hospodě," míní Kubíček. Proti spuštění EET se chystá ve čtvrtek tichou formou protestovat, jeho hospoda se otevře o hodinu později než obvykle.