Smogové situace se budou opakovat, pokud vláda nepřijme skutečně účinná strategická rozhodnutí a nevylepší zákony. Upozornily na to ve středu ve společném prohlášení ekologické organizace včetně asociace Zelený kruh. Vládu měl na jejím středečním a sedání informovat ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) o smogové situaci a o nástrojích, které má stát ke zlepšení stavu. Kabinet ale podle ekologů neřeší příčiny znečištění. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po středečním jednání vlády řekl, že kabinet chce k boji se smogem využít peníze z EU, podporovat elektromobily a pokračování kotlíkových dotací.
Výzkumníci z think-tanku IDEA ve středu představili novou studii o 80procentním snížení emisí skleníkových plynů. Jejich snížení o 80 procent, což je cíl tzv. antifosilního zákona, jsou výrazně nižší než ve studii, na základě které vláda rozhodla o odložení antifosilního zákona, uvedl spoluautor studie Lukáš Rečka.
Sobotka v úterý uvedl, že města a obce dosud dostatečně nevyužívaly možnosti, které jim dává zákon pro boj se smogem. Regulační řády ani nízkoemisní zóny zatím neplatí nikde, Brabcův úřad je připraven poskytnout samosprávám odbornou pomoc. Nástroje pro boj se smogem si ale musejí vypracovat samy.
"Zdá se, že až když smog dorazí do Prahy, projeví vláda zájem ovzduší řešit," uvedla ředitelka ostravského hnutí Čisté nebe Anna Plošková.
Ekologové souhlasí s tím, že v minulých letech dostaly obce a města nové nástroje k řešení problému znečištění a měly je víc využívat, ale rolí vlády bylo zasáhnout ve prospěch zdraví občanů. Současné povinnosti a možnosti měst a obcí zdaleka podle nich nestačí pro výraznější ozdravění ovzduší.
Ekologové mino jiné navrhují, aby se posílila povinnost obcí a měst regulovat smog, například usměrněním topení uhlím nebo automobilového provozu. Vláda by podle nich měla přestat dotovat z evropských fondů kotle na hnědé uhlí, které závislost na tomto palivu prodlužují, a přijmout antifosilní zákon, který měl v budoucnu snížit závislost Česka na ropě, zemním plynu a uhlí. Kabinet by tedy neměl uvažovat o odkladu takových opatření, míní aktivisté. Vláda také podle nich neplní úkoly Státní energetické koncepce ČR, které mají omezit provoz uhelných elektráren.
Ekologové se odvolávají na odbornou studii, která tvrdí, že antifosilní zákon by pomohl razantně snížit smog. Studii pro ministerstvo životního prostředí zpracovala konzultační firma EGÚ Brno spolu s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Brabec ale minulý týden uvedl, že zákon vládě nepředloží kvůli neprojednaným dopadům na konkurenceschopnost státu a sociálním dopadům.
Think-tank IDEA (Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR ve středu představil svou studii, která se tímto problémem rovněž zabývá. Hodnotí dopady snížení emisí skleníkových plynů v ČR o 80 procent do roku 2050 a porovnává je s dopady scénáře v aktuální Státní energetické koncepci.
"Z naší analýzy vyplývá, že náklady na snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent, což je cíl tzv. antifosilního zákona, jsou výrazně nižší než ve studii EGU, na základě které Vláda ČR rozhodla o odložení antifosilního zákona. Snížení emisí uhlíku by rovněž vedlo k výrazným přínosům díky zlepšení zdraví obyvatel," uvedl spoluautor Rečka. Snížení je podle něj dosažitelné i bez výstavby nového jaderného zdroje.
