Evropský parlament
ANALÝZA: České politické strany totálně selhaly

Extremistické strany v evropských volbách v řadě států posílily. Důvodem je to, že hlavní politické strany nejsou schopny aktivně komunikovat některá témata, například vysokou nezaměstnanost nebo problémy s imigrací, domnívá se politolog a šéf think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. "A pokud se to nenaučí, tak to povede k nárůstu nacionalismu a k většímu napětí mezi členskými státy," řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY VOLEB SI PROHLÉDNĚTE - ZDE

Do Evropského parlamentu přišlo volit v Česku jenom 18,2 procenta voličů. Ještě v roce 2009 to bylo skoro 29 procent. Proč jich bylo tak málo?

Před volbami deklarovalo svou připravenost jít k volbám zhruba třicet procent voličů. Nakonec jich šlo jenom osmnáct procent, což je dramaticky nízké číslo. A důvod? České politické strany totálně selhaly ve schopnosti sdělit voličům, proč jsou evropské volby důležité, vysvětlit jim, co pro ně znamenají. Zkrátka nepřesvědčily voliče, že má smysl k volbám jít. Totálně to podcenily. To je vidět i na tom, že jejich kampaň nebyla téměř vidět, probíhala jen pár týdnů před volbami, dávaly do ní minimální prostředky.

Nižší účast než u nás byla v Evropské unii pouze na Slovensku. Znamená to, že oba státy bývalé federace jsou vůči EU nejskeptičtější?

Právě, že to tak není. V případě České republiky máte pravdu, řadí se mezi ty euroskeptičtější. Například když se hodnotilo deset let členství v EU, tak třetina populace se vyjadřovala, že jí je to jedno nebo nezaznamenala žádnou změnu, a třetina hodnotila členství negativně. Ale u Slováků to tak není. Oni se naopak v průzkumech řadí mezi spokojené. Není tam vysoký počet lidí, kteří by chtěli opustit unii. Takže důvod nízké účasti na Slovensku musíme hledat někde jinde, než že by tam veřejnost byla vůči EU negativně naladěna.

A kde?

Důvodem nízké účasti může být i to, že jsou lidé s Evropskou unií spokojení a nemají potřebu se nějak vyjádřit. Není to pro ně téma, kdy by měli vyjadřovat svou nespokojenost. Ale to spekuluju, nedokážu říct přesně důvod...

Volby vyhrálo hnutí ANO, na druhém místě se umístila TOP 09 a na třetím sociální demokracie. Je to překvapivý výsledek, nebo se to dalo čekat?

Ten výsledek se trochu liší od průzkumů veřejného mínění, nicméně jediná změna oproti nim je v tom, že TOP 09 přeskočila ČSSD. Na tom je vidět, že voliči sociální demokracie o evropské volby nemají takový zájem. Je těžší je k volbám tohoto typu dostat. Zajímavé je ale to, že silně oslabily euroskeptické strany. Když si vezmete výsledek ODS a Svobodných, kteří se dostali přes pětiprocentní hranici, a tím i do Evropského parlamentu, tak je horší než výsledek ODS v minulých volbách. To znamená, že euroskeptici měli nyní menší podporu než minule.

Dají se z výsledků voleb do Evropského parlamentu vyvozovat nějaké závěry, jaká by byla skutečná podpora politických stran při parlamentních volbách? A budou mít nějaký vliv na rozložení na celé politické scéně?

Strany to určitě budou interpretovat různě. Ale mně z toho vyplývá spíše to, že tyto volby vypovídaly o schopnosti stran přitáhnout k volbám své voliče na témata, která je minimálně zajímají. ANO, TOP 09 a ČSSD dosáhly velmi podobného procentuálního výsledku, nebyl mezi nimi velký rozdíl. Takže si myslím, že by to nemělo způsobit nějaký otřes uvnitř koalice nebo vyvolat mezi opozicí a vládou nějaké zvláštní napětí.

Na celoevropské úrovni vyhrála Evropská lidová strana. Plyne z toho něco pro Českou republiku?

Výsledek voleb na celoevropské úrovni vlastně odpovídá tomu, jak dopadly volby v České republice. Největší počet českých europoslanců bude členy frakce Evropské lidové strany. To může znamenat, že Česko bude mít v Evropském parlamentu větší vliv než doposud.

A co to znamená pro Evropskou unii?

Pro EU to znamená, že vyhrály proevropské strany, i když trochu ztratily...

Já jsem se spíše ptal na to, jestli má Evropská lidová strana šanci jmenovat šéfa Evropské komise, nebo to opět zůstane na vládách jednotlivých členských států?

Výsledek Evropské lidové strany není sice tak silný, ale zase ani tak slabý, aby mohla Angela Merkelová nebo zástupci členských států prosadit nějakého svého kompromisního kandidáta. Takže Evropská lidová strana šanci na šéfa Evropské komise má.

Oproti minulým volbám v Evropě posílily krajně pravicové strany. Proč?

Ony posílily dokonce i krajně levicové strany. Důvodem je to, že země Evropské unie řeší řadu problémů. Třeba vysokou nezaměstnanost, což žene lidi ke zpochybňování účinnosti evropské integrace. V řadě států jsou potom negativně vnímány problémy s imigrací. Například ve Francii, kde získala silné postavení Národní fronta Marie Le Penové. To ukazuje, že mainstreamové strany nejsou schopné dostatečně se k těmto tématům vyjádřit, aktivně je komunikovat. Nechávají tak populistické strany, aby byly jediné, které o nich mluví.

A jaký to bude mít dopad na EU. Může to časem vést třeba k jejímu rozpadu?

K rozpadu asi ne, ale ukazuje to na trend. Pokud se nepostaví mainstreamové strany nějakým způsobem a nebudou se k němu aktivněji vyjadřovat, poroste vliv populistické protestní opozice. To povede to nárůstu nacionalismu a k většímu napětí mezi členskými státy.