V padesátých letech přišla její rodina o hospodářství v Plačicích u Hradce Králové. Sebrali jim ho komunisti. O další půlstoletí později hrozí rodině Havránkových další vyvlastňování. Tentokrát kvůli veřejnému zájmu. Pod plánovanou trasou hradecké D11 vlastní pozemky. Dálnice kvůli tomu končí v polích, šest kilometrů před krajským městem.
V sobotu skončila lhůta, která měla uzavřít desetiletý spor státu s farmářkou. Ludmila Havránková z Plačic měla reagovat na vládní nabídku. Za svůj souhlas by inkasovala 46 milionů korun a dalších deset hektarů půdy k tomu. "Nabídku jsem dostala, ale odpovídat na ni nebudu. Není důvod, proč bych měla. Ani dneska, ani zítra," trvá na svém.
Co když po pátém červenci přijdou úředníci vyvlastňovat pozemky pod dálnicí?
Skutečně takto nepřemýšlím. Nejde jim totiž o pozemky pod dálnicí, ale o pozemky kolem ní.
ČTĚTE TAKÉ: Dálnice D11: vyvlastní stát pole farmářky Havránkové?
Proč myslíte?
Úsudek si udělejte sám. Náměstek ministra dopravy Jiří Hodač za mnou přišel s návrhem, abych přistoupila na výměnu polí podle rozlohy, rozdíl v hodnotě by byl kompenzován napojením zbývajících pozemků na dálnici. Čímž by se staly zajímavější pro developery.
Část veřejnosti vás vidí jako odpůrkyni dálnice.
Dálnici jim klidně pustím, nic proti ní nemám. Jenže oni udělají sjezd napravo, sjezd nalevo a budou mi sem posílat zástupy developerů. Na to nejsem zvědavá.
Dostala jste přece podle ministra dopravy Aleše Řebíčka velkorysou nabídku 46 milionů a deset hektarů k tomu.
Velkorysou? Šestačtyřicet milionů a deset hektarů bažin rozhodně není velkorysá nabídka. Děkuji za ni, ale nemám na co odpovídat. Tady nejde o peníze, ty jsem nikdy nechtěla. Státní půdy na výměnu bylo v devadesátých letech na pozemkovém fondu dost, ale za úplatky ji rozkradli.
To je závažné obvinění...
Důkazy jsem předala a na celou věc upozornila, ale nikoho to nezajímalo.
Přesto, kdybyste souhlasila se současnou vládní nabídkou, mohla výstavba pokračovat.
Počítejte se mnou: mluví se o deseti hektarech, ale tak to není. Je to víc. Metr v Plačicích u Hradce Králové stojí šest set padesát dva korun. Za hektar je to šest milionů pět set dvacet tisíc, takže celková částka se přehoupne přes pětašedesát milionů.
Už u vás nějaký developer s nabídkou zazvonil?
Pochopitelně. Před časem třeba firma Unimex. Žádnému developerovi nic neprodám. Živí nás hospodaření a u toho také zůstaneme.
Z ministerstva i z Ředitelství silnic a dálnic zní unisono: Havránková bude tratit, pokud nekývne na náš návrh. Vnímáte to tak?
Jestli mám strach, že mě stát okrade nebo neokrade? Kauza se vyvíjí od roku 1992 a teď je rok 2008. Je to stejné, jako kdybych od vás kupovala barák a vláda rozhodovala, čím ho zaplatím. Cena je dána cenovým výměrem.
Existuje nabídka, na kterou byste řekla ano?
Udělala jsem to, abych už měla klid. Nabídli mně dvě stě padesát hektarů, nevybírala jsem si je sama a byly mezi nimi jen zemědělské pozemky, ani jeden stavební. Nejsem žádná spekulantka, od začátku chci jen půdu.
Na čem vyjednávání ztroskotalo?
Na to už jsem odpověděla. Jde o pozemky kolem dálnice, nikoli o ty pod ní. Vláda nakonec přišla s jinou nabídkou - desítky milionů korun a deset hektarů.
Vyvlastňování jste už zažila...
Jedno řízení zahájil hradecký magistrát v červnu 2004 a nebylo nikdy skončeno. Ani nevím, v jaké je fázi.
Hradecká radnice tvrdí, že vyvlastňování zastavila.
Nikdy jsem nedostala zprávu, že by bylo řízení zastaveno. Pro mě stále běží.
Stát se tedy chystá vyvlastňovat, co budete dělat vy?
Koncem týdne nám začínají žně. Myslím, že je jasné, co budu dělat.
Foto: Lucie Pařízková
