Překvapivá kandidátka
Farmářka Havránková: Pomáhám Bártovi. Ale doufám, že nevyhraju

Málokdy se stane, že by posledního člověka na kandidátní listině politické strany znali úplně všichni. Věcem veřejným se to podařilo beze zbytku. Na pětačtyřicáté místo své královéhradecké kandidátky pro podzimní krajské volby totiž nominovali farmářku Ludmilu Havránkovou. Proč se žena známá z předlouhého sporu o dostavbu dálnice D11 na kandidátce vůbec objevila? Chce uspět? A dá přednost politice před prací na statku? On-line deník TÝDEN.CZ se jí na to zeptal.

Proč jste se rozhodla kandidovat za Věci veřejné v krajských volbách?

Budu naprosto upřímná. Vyjádřila jsem tím svůj postoj k Vítu Bártovi (VV). On stál na konci mé trnité dvacetileté cesty a měl opravdu snahu můj problém vyřešit bez jakýchkoli vedlejších úmyslů. Choval se ke mě slušně, jako jediný z ministrů mě přijal, vyslechl a pomohl. Řekl mi, že pokud existuje cesta, tak ji najde a půjde po ní. Což také udělal. (Za ministrování Víta Bárty se konečně podařilo dotáhnout téměř dvacet let se táhnoucí spor o směnu pozemků pod dálnicí D11 - pozn. red.) Věřte, že před ním se nedělo nic. Akorát na mě všichni vymýšleli různé triky, nechávali mě podepisovat prázdné papíry a půdu mi nechtěli dát vůbec žádnou.

Takže je to taková vaše protislužba?

V žádném případě nejde o protislužbu. Ze své strany to beru jako slušnost.

Kdo s tím nápadem přišel? Nabídla jste se Bártovi sama nebo vás oslovily Věci veřejné?

Někdy v dubnu jsem byla na nějakém mítinku Věcí veřejných, kde jsem řekla, co pro mě Bárta udělal, a potom byl dlouho klid. Poté mě někdy večer - tuším že to bylo v předvečer dne, kdy se musely odevzdat kandidátky - volal někdo z Věcí veřejných, jestli bych nechtěla někam doprostřed jejich kandidátky.

To jste hned souhlasila? Vždyť jste vždycky ve všech rozhovorech říkala, že vám nejde o nic jiného než o vaše hospodářství. Tak proč se hnát do politiky?

Řekla jsem jim, že mně to vadit nebude, ale ať to zváží. Jsem přece jen Havránková a může to tak mít pro ně nepředstavitelné následky. Nejsou všichni lidé, kteří mě mají rádi. Ale neberte to tak, že se ženu někam do politiky. To vůbec ne. Mám své hospodářství a živím se poctivou prací.

Takže moc neřešíte, jak dopadnete?

Já jsem na posledním pětačtyřicátém místě, nemám žádné ambice. Kdybych chtěla někdy vstoupit do politiky, udělala jsem to už v roce 1990, kdy mi bylo nabídnuto místo ředitele odboru zemědělství. Odmítla jsem to.

A co když vás lidé přece jen zvolí? Ani pětačtyřicáté místo neznamená, že se nestanete krajskou zastupitelkou...

V současné době si s tím nelámu hlavu. Máme žně, spoustu práce a tímto se nezabývám. Neřeším to a řešit nebudu. Žádnou politikou jsem se nikdy neživila a živit nemíním.

Jak vlastně dopadla ta vaše směna pozemků? Už máte všechno vyřešené?

S pozemky už je to všechno u konce, ale to nebylo jednoduché. Nejprve jsem musela všechno nakoupit, poté směnit, ale je to u konce. Získala jsem, co jsem chtěla, a můžu v klidu dál hospodařit.