Aktivisté v Třebívlicích na Litoměřicku před domem Jana Dienstla, spolumajitele těžební společnosti Severní energetická, zvukový záznam hluku rypadla. Chtěli prý tak ukázat, s čím by museli žít obyvatelé Litvínova, pokud by se prolomily takzvané těžební limity v dole ČSA. Dienstl označil akci za mediální divadlo.
Na tři desítky lidí se sešly před Dienstlovým domem krátce před osmou hodinou. V pozadí s několika transparenty a maketou kola rypadla pouštěli organizátoři opakovaně záznam hluku velkorypadla. "Je zapotřebí konfrontovat majitele a prostřednictvím akce i vládu, co by prolomení limitů znamenalo," řekl Josef Patočka, mluvčí iniciativy Limity jsme my, která akci pořádala.
Před bývalým mlýnem, ve kterém Dienstl osobně nebyl, protestoval i Jan Rovenský z hnutí Greenpeace. "Kdyby mu šlo o věc, může zavolat a rád ho vyslechnu. On ale raději počká, až odjedu do zahraničí, aby se se mnou nemusel setkat," uvedl Dienstl. "Projíždí benzin, obtěžuje slušné lidi a za peníze určené na ochranu životního prostředí pořádá mediální divadlo pro svoje osobní zviditelnění," prohlásil Dienstl. Protestní akce budou podle Patočky pokračovat, dokud vláda o limitech nerozhodne. Poslední zmiňovaný termín je zatím srpen.
Organizátoři předvedli scénku, co by následovalo, pokud by nemovitost Dienstla musela být vyvlastněna. "Všichni vědí, že už jsem několikrát veřejně prohlásil, že pokud by se můj dům měl bourat ve veřejném zájmu na základě rozhodnutí vlády, tak to přijmu," uvedl Dienstl. Severní energetická už poslala obyvatelům Horního Jiřetína, který by v případě úplného prolomení limitů na ČSA zanikl, nabídku na odkup nemovitostí.
Jiřetínské přijel podpořit na akci do Třebívlic Tibor Schwarz z Pardubicka, kde vlastní Severní energetická elektrárnu ve Chvaleticích. "Elektrárna nám tam smrdí. A v Krušných horách je krásně, neměly by se dál devastovat," řekl. Shodou okolností kolem domu Dienstla procházel i Jiří Klíma, který žil v Třebušicích u Mostu. Obec ustoupila těžbě v 70. letech minulého století a většina obyvatel se odstěhovala do paneláků v Mostě. Teď je na místě obce jezero. "Tenkrát se ale nedalo nic dělat," řekl muž, který třicet let pracoval jako havíř. "Proč by měli teď bourat Jiřetín, když jim (obyvatelům) povolili stavět baráky? Je tam nádherně, co to ale bude platný, když se budou lidi koukat do díry," zdůraznil s tím, že se spíš akce měla konat v Horním Jiřetíně.
Životnost lomu ČSA je omezena usnesením vlády o těžebních limitech z roku 1991. Povrchová těžba by tak měla skončit v roce 2022. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) naposledy navrhl, aby se prolomily limity pouze na dole Bílina a o další těžbě na dole ČSA se rozhodovalo až za pět let.
Původně předložil Mládek vládě čtyři varianty: zachování současných limitů, pokračování těžby pouze na Bílině, prolomení v Bílině a částečně v Jiřetíně, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v obcích Jiřetín a Černice, a úplné prolomení limitů. O tématu bude koncem července jednat tripartita, tedy zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů.
