Zdravý životní styl
Heger: Šetřit se ve vedrech? Národ nesmí být bačkorovitý

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) by si mohl na vizitku bez váhání připsat "a zdravého životního stylu". Po kuřácích si chce totiž došlápnout i na tlouštíky, a to včetně těch nejmenších. Leckdy lenivé školáky by nejraději proháněl tělocvičnou hned dvě hodiny denně. O tom, jak chce lobbovat za zdravější životní styl u vládních kolegů ze školství i dopravy, se rozpovídal v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

V uplynulých dnech se objevilo hned několik návrhů, jak zlepšit nelichotivé statistiky, podle nichž se české děti nehýbou ani hodinu denně, zatímco dvě hodiny denně prosedí u počítače. Vedle zmínky o třetí hodině tělocviku týdně, kterou pro školáky navrhují sportovní kluby, zaznělo z vašich úst, aby žáci cvičili hned dvě hodiny denně. Jak byste si to představoval?

Jak se to realizuje, je na ministerstvu školství. My pouze upozorňujeme na nelichotivý stav, který zde je. Za sebe ale mohu říct, že se mi velmi líbil model, který jsem viděl v Americe. Školy tam dohlížejí na děti o něco víc než u nás - dopoledne mají žáci běžnou výuku a odpoledne žijí zájmovými aktivitami, mezi které patří i sportování.

Čím si vysvětlujete, že se dnešní děti méně hýbou a více přibírají na váze?

Myslím, že je to sociologický fenomén. Když srovnáme pohled na děti dnes a před dvaceti let, je jasné, že dřív nebylo běžné, aby rodiče vozili děti do školy autem. Stejně nebyly tak běžné výtahy. Život zpohodlněl. Víc se mluví i o bezpečnosti. Zatímco moje generace v první třídě po nějakém úvodním "záběhu" chodila do školy sama, dnes se rodiče bojí pustit i žáky ve čtvrté třídě do kroužků nebo sportovat samotné. Mnohem dostupnější jsou i potraviny, a to nejen ty fastfoodové, ale všechny dobroty, které děti milují, od chipsů po buráky.

Takže je to problém celé společnosti?

Dobrým příkladem jsou současná vedra. Vezměte si, kolik se toho namluví o tom, jak jsou nebezpečná a že si lidé musejí dávat pozor, aby se moc neutahali. Myslím, že národu je spíš potřeba říkat: Učte se své tělo pozorovat a zkoušejte, co vydržíte, ať vás to trošku posílí. Ať národ není takový bačkorovitý.

Vraťme se ale k tělocviku. Budete na toto téma vést jednání i s kolegy ve vládě, aby nezůstalo pouze u slov?

Faktem je, že alespoň na ministerstvu zdravotnictví se o tomto tématu poslední léta mluvilo velmi málo. Věci se točí pořád okolo zdravotních služeb, platů lékařů, práv pacientů... Ale o tom, že každý si za své zdraví může daleko víc sám, než za co mohou lékaři - pokud tedy vážně neonemocní -, se dlouho příliš nemluvilo. Takže i pouhé povídání má svou váhu. Teď na ně navážeme kampaň.

Co konkrétně chystáte?

S hygieniky připravujeme novou koncepci prevence. Rádi bychom vytvořili také nějaké formální těleso - radu pro zdravý život. Co se týče peněz, těch je samozřejmě málo. Jenže do rozpočtu stále nějaké tečou, a tak se snažím mluvit s lidmi ze školství, na dopravě se snažím prosazovat, aby podporovali cyklostezky a podobně. Není to ale nic, co by šlo zázračně vyřešit během půl roku. Je to běh na dlouhou trať.