Zrušený verdikt
Hermanova žaloba na ÚSTR znovu putuje k obvodnímu soudu

Městský soud v Praze v odvolacím jednání zrušil verdikt, podle kterého byla výpověď z pracovního poměru nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) z vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) protiprávní. Případ se vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Podle Hermana byl při odvolání v dubnu 2013 porušen zákoník práce a výpověď nebyla projednána s odbory. ÚSTR s tím nesouhlasí. Samotné odvolání, kterého se rovněž týkala žaloba, podle soudu platí.

Podle odvolacího soudu by měla předchozí instance doplnit dokazování a zabývat se hlavně okolnostmi Hermanovy výpovědi. "Pokud jde o platnost výpovědi, je nutno zkoumat, zda byla řádně udělena," řekl soudce René Fischer.

Herman se odvolacího jednání účastnil stejně jako předchozího. Rozsudek ho příliš nepřekvapil. "Důvody mého odvolání byly politické, to tvrdím od samého začátku, to samozřejmě odvolací soud nezkoumá," řekl po verdiktu novinářům. Nyní se podle něj bude zjišťovat nezákonnost propuštění ze zaměstnaneckého poměru. "Jsem přesvědčen, že došlo k porušení zákoníku práce. Pevně věřím, že budou věci vyjasněny, jak o tom od začátku hovořím," dodal.

Rada ústavu odvolala Hermana z funkce například kvůli výtkám vůči jeho práci. Namítala několik nedostatků a posledním důvodem byla jeho pracovní cesta do USA, která prý neměla žádný přínos. Podle ministra je za jeho odchodem z čela ústavu politicky motivovaný puč. Totéž radě vyčítali její kritici. ÚSTR politické ovlivňování popřel. Odvolací soud uvedl, že politické okolnosti nemůže zkoumat.

Odvolání Hermana vyvolalo předloni také slovní přestřelku mezi tehdy vládnoucí ODS a levicí. Podle občanských demokratů se jednalo o důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Obě tehdy opoziční strany to odmítly. Kvůli odvolání Hermana odstoupila celá vědecká rada ústavu. Hermana nahradila přechodná šéfka Pavla Foglová a novým ředitelem se pak stal Zdeněk Hazdra.

Rada ústavu odvolala Hermana například kvůli výtkám vůči jeho práci. Namítala několik nedostatků a posledním důvodem byla jeho pracovní cesta do USA, která prý neměla žádný přínos. Podle ministra je za jeho odchodem z čela ústavu politicky motivovaný puč. Totéž radě vyčítali její kritici. ÚSTR politické ovlivňování popřel. Odvolací soud uvedl, že politické okolnosti nemůže zkoumat.

V případu rozhodl loni v květnu Obvodní soud pro Prahu 3, který dal za pravdu Hermanovi, ÚSTR se pak odvolal. Podle obvodního soudu si rada ústavu vedená Petruškou Šustrovou přisvojila pravomoci, které ze zákona nemá. Hermana prý jako ředitele úkolovala, požadovala po něm právně nemožná řešení a zasahovala do jeho personálních pravomocí.

Soudkyně Markéta Písaříková tehdy v odůvodnění rozhodnutí také poukázala na to, že rada porušila právo jedné z radních, Naděždy Kavalírové z Konfederace politických vězňů, na řádný výkon její funkce. Ostatní radní se prý totiž bez vědomí Kavalírové dohodli na Hermanově odvolání více než týden před jednáním rady a předem k němu také vypracovali tiskové prohlášení. Bod odvolání ředitele přitom vůbec nezařadili na pozvánku k jednání rady.

Ústav má za úkol nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu. Jeho činnost provázejí již od jeho založení v roce 2007 spory politiků i zaměstnanců a někteří odborníci zpochybňují zaměření ústavu.