Nová čísla o srpnu 1968: historici uvádějí 108 obětí
06.08.2008 12:10
Srpnová invaze pěti armád Varšavské smlouvy si v Československu do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba pět set těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Nejmladší zjištěnou obětí byl dvouletý slovenský chlapec, kterého na silnici srazila sovětská vojenská cisterna, nejstarší obětí se stala dvaaosmdesátiletá česká důchodkyně.
Vyplývá to z aktualizovaných údajů, které shromáždil Ústav pro studium totalitních režimů. Původní průzkumy uváděly o 14 obětí méně.
Vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska vpadla na území Československa bez vědomí tehdejších státních orgánů. Řada československých obyvatel byla zabita nebo těžce zraněna hned v první den okupace - 21. srpna 1968. Nejvíce osob tehdy zahynulo při střetu sovětských vojáků s neozbrojeným davem u budovy Československého rozhlasu v Praze, lidé ale umírali i v dalších městech a obcích, například v Liberci, Brně, Bratislavě a Košicích. Ztráty na životech pak pokračovaly i v dalších dnech, týdnech a měsících.
Při střetech u pražského rozhlasu bylo několik lidí zastřeleno, další zemřeli pod koly sovětských vozidel nebo je zabily střepiny z tanku, který explodoval. Několik obětí také zahynulo v hořících domech - buď přímo ve svých bytech, nebo poté, co ve snaze uniknout ohni vyskočily z oken. Tři nejmladší pražské oběti, učni ve věku 15 a 16 let, však přišli o život na jiných místech hlavního města. Patnáctiletí Karel Parišek a Karel Němec byli zastřeleni u Podolské vodárny tři dny po vpádu vojsk. Pariška zasáhla kulka do hlavy, Němce do srdce. Šestnáctiletý Miroslav Beránek zemřel na následky průstřelu plic a žaludku, které mu v září způsobil opilý sovětský voják v Opletalově ulici.
Tank najel do podloubí
První den okupace se střílelo také u liberecké radnice. Kulky smrtelně zranily důchodce, jenž do Liberce přijel na brigádu, nebo pracujícího údržbáře. Sovětský tank vjel navíc na náměstí do podloubí a zborcené zdivo zasypalo několik lidí. V severočeské Desné zahynula sedmiletá školačka se svou babičkou při požáru, který vypukl po nárazu sovětské cisterny do budovy Jabloneckých skláren.
V Brně trefila náhodná střela šestnáctiletého učně Josefa Žemličku, který se s kamarády přijel podívat na příjezd okupačních vojsk. Hlídkující voják zastřelil také Viliama Debnára, který vezl autem z chaty svého pětiletého syna. Chlapec musel zůstat s mrtvým otcem déle než hodinu ve voze, než se mu podařilo utéct.
ČTĚTE TAKÉ: Jaký byl rok 1968? V červnu odpoví festivaly i konference
V Popradu se Sovětům postavilo do cesty zhruba šest stovek občanů, kteří na vojenskou kolonu začali házet různé předměty a podpálili několik tanků. Vojáci poté spustili palbu a zabili devatenáctiletého zámečníka Jozefa Bonka. Nejméně sedm lidí zemřelo na střelná poranění v Košicích, kde sovětští vojáci pálili mimo jiné i na cestující prchající z tramvaje. Ve slovenské obci Rišňovce najel vojenský nákladní vůz do skupiny dětí, které si hrály na písku, a usmrtil třináctiletého chlapce. Vyšetřování nehody bylo později uzavřeno s tím, že maďarskému řidiči selhaly brzdy.
Umírali i po 21. srpnu
Ve dnech, které následovaly po 21. srpnu, umírali další lidé buď na následky postřelení cizími vojáky, nebo při střetech s vojenskými vozidly. Například mezi Svitavami a Litomyšlí se nákladní vůz sovětské armády, který dostal smyk, převrátil na auto s třemi dětmi a jejich rodiči. Rodiče zahynuli na místě, sedmiletý syn zemřel v nemocnici. V jižních Čechách zase vojáci zahájili palbu ze samopalů na porouchaný automobil, kterému začal "střílet" výfuk, a zezadu zabili řidiče. V Jičíně dva lidé zemřeli a pět jich bylo zraněno rukou opilého polského vojáka, který kolem sebe začal bezdůvodně pálit. Vojáci také zastřelili nejméně tři lidi při průjezdu Prostějovem.
K celkovému počtu 108 mrtvých dospěli historikové po prozkoumání dokumentů komunistické Veřejné bezpečnosti (VB), prokuratury, zdravotníků i vojenských orgánů. Starší a nižší údaj o obětech vycházel ze souhrnné zprávy VB a vojenské prokuratury, číslo se navíc vztahovalo jen na období končící 17. prosincem. Aktuální údaje o obětech se i s dalšími podrobnostmi objeví v publikaci, kterou chce ústav vydat letos 21. srpna ke 40. výročí okupace.
Mohou žádat o odškodnění
Oběti okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy nebo jejich pozůstalí mohou podle tři roky starého zákona požádat stát o jednorázové finanční odškodnění od 30 tisíc do 150 tisíc korun podle míry jejich postižení. Mnozí žadatelé ale byli odmítnuti s tím, že dostali odškodnění již za minulého režimu. Na základě tehdejších právních předpisů ovšem mohli získat jen mnohem nižší finanční kompenzaci. Tvrdost stávajícího zákona chce odstranit Senát novelou, podle níž by se těmto žadatelům mělo odškodnění pouze snížit o již vyplacenou částku. Minulý měsíc podpořila návrh senátorů vláda.
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.