Zima 1929
Zima 1929: zmrzlí cikáni a sibiřský mráz 41 stupňů

Firma Ludvíka Rundta z Frýdku lehla popelem jen proto, že frýdeckým hasičům zamrzla voda v hadicích. Nebylo divu, v den požáru klesla teplota na minus 41 stupňů pod bod mrazu. „V uplynulém týdnu jsme zažili sibiřské zimy," komentoval situaci týdeník Frýdecko-Místecký kraj v sobotu 16. února 1929.

Frýdečtí novináři v tu chvíli nemohli tušit, že zima z roku 1929 bude klimatology skutečně vyhlášena za největší zimu dvacátého století. Od silvestra 1928 až po 8. březen 1929 nikde v zemi nepřeskočila rtuť v teploměru pověstnou nulu. Dokonce ani v pravé poledne. Zamrzly frýdecká Ostravice, Vltava v Praze, Dunaj, Rýn i Baltské moře.  

Zmrzlé dítě v kočárku

„Vše vázne, doprava i práce. Fronty na uhlí u nádraží připomínají válku. Instalatéři nestačí rozmrazovat potrubí a železniční doprava je ochromena," uvedl Moravskoslezský deník v čase čtyřicetistupňových mrazů. Největší mrazy uhodily kolem desátého února. „V noci na dnešek zmrzl na stráži vojín 152. pluku v Olomouci a v Opavě zmrzlo dítě v kočárku," napsal tentýž deník v pondělí 11. února. Státní meteorologický ústav naměřil ono pondělí ráno v Českých Budějovicích teplotu -41 stupňů Celsia, v Německém Brodě -36, ve Slezsku -40 a na kbelském letišti -30 stupňů.

Ptáci v nůších

„V Brně přišlo v pondělí sto dělníků Zbrojovky s omrzlinami, v Praze muselo být ošetřeno několik set lidí," informovaly Lidové noviny 12. února. Nejčastěji šlo o omrzliny uší, přičemž chránítka uší byla ve všech velkých městech vyprodána. V pražských Riegrových sadech byla 12. února nasbírána celá nůše zmrzlého ptactva. Umírali i lidé. „Ve Stropnici u Římova zmrzl vsedě u stolu ve svém bytě Tomáš Kubala. Byl sousedy nalezen tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch," uvedly Lidové noviny. „Pomrzlo hodně cikánů. Z věrohodného pramene dovídáme se, že v lesích za Štramberkem byl spatřen vlk. Mnoho obcí na Šumpersku a Valašsku odříznuto od světa," napsal Moravskoslezský deník.

Třetina strojvůdců v těžkých mrazech ulehla s chřipkou a těm, kteří zůstali na trati, omrzaly uši, nosy a ruce. „Železničáři plakali od bolesti jako děti. Draze zaplatili povinnost. Železniční zaměstnanec Jan Vácha vydal se opravit prasklou kolej v pátek 16. února, nalezen byl až po pěti dnech zapadlý hluboko v závěji."

Čtyři metry sněhu

Mimořádně zajímavé jsou i dobové kronikářské záznamy. Například v malé obci Radotín nedaleko Lipníku nad Bečvou si kronikář zapsal, že ve vsi napadly až čtyři metry sněhu. „Celý leden a únor bylo mnoho sněhu a kruté mrazy. Sněhu bylo na silnici 3-4 m vysoko, tak že doprava do města Lipníka a do okolí byla úplně zastavená. Zemáky ve sklepích a malých prasat mnoho pomrzlo. Zvěř na poli a v lese hynula hladem a mrazem." V Písnici u Prahy ležely „jen" dva metry sněhu, děti ze sousedních Cholupic však nemusely celé týdny do školy.

„Cholupické děti nemohly do školy, protože jim cesta zapadala. Cestování bylo skoro nemožné. Byly obrovské závěje sněhu, kola vozů přimrzávala. Mnoho lidí roznemohlo se na chřipku a mnoho lidí pomrzlo. Na hřbitovech v Praze byly márnice přeplněny a nestačilo se pohřbívati," zapsal školní kronikář z Písnice. Cholupické děti by v písnické škole stejně krutě mrzly. Ráno bylo ve třídách 4 až 5 stupňů a po poledni se třídu podařilo vytopit maximálně na 13 stupňů. Teprve po čtyřicetidenním zimním strádání se děti dočkaly sněhových prázdnin. „Poněvadž mrazy stále potrvaly, nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty zavření všech škol v našem státě od 12. do konce února," uvádí se v kronice obce Kratochvilka  na Brněnsku.       

Horalé jako krtci

Mnoho samot v českých i moravských horách bylo zaváto tak, že se jejich majitelé museli ze sněhu vyhrabávat. „Běda, kterým došlo palivo a zápalky. Žili celé dny bez ohně, zahrabavše děti a staré lidi do peřin a hader. A vyhazovali sníh, až se vykutali jako krtci," líčili novináři. „A veliké potíže jsou se splachovacími záchody," popichoval týdeník Frýdecko-Místecký kraj, neboť v roce 1929 byl v moravském Místku a slezském Frýdku splachovací záchod jen výsadou místní elity.