Pohled souseda
Historik: I Češi se jednou zbaví sudetoněmecké otázky

Stejně jako v Česku používali i politici v Polsku "německou kartu" v bojích o voliče, dnes tam ale otázka vysídlených Němců hraje maximálně okrajovou roli. Řekl to polský historik a odborník na sudetoněmeckou problematiku Piotr Majewski, kterému nyní vyšel český překlad jeho knihy o historii sudetoněmeckého hnutí. Věří, že tak jako dokázala výbušnost tohoto tématu rychle vyprchat v Polsku, jednou nebude kontroverzní ani pro Čechy.

"V Polsku stejně fungovala Erika Steinbachová, což byl takový strašák," přirovnal negativní postoj části Čechů k sudetským Němcům k situaci v Polsku, kde podobné emoce vzbuzovala bývalá šéfka německého Svazu vyhnanců. Ta v minulosti Polsko - své rodiště - označila za spoluodpovědné za rozpoutání druhé světové války a žádala odškodnění pro poválečné vysídlence, kterých z území dnešního Polska muselo odejít přes osm milionů a z bývalého Československa tři miliony.

"V Polsku to bylo až neuvěřitelně akutní téma," řekl zástupce ředitele Muzea druhé světové války v Gdaňsku. "Pak to během tří až čtyř let zmizelo a teď je to spíš okrajová záležitost, která už je citlivější jen na regionální úrovni," dodal.

Než se tak stalo, byla i u severních sousedů Česka podle Majewského německá otázka oblíbenou politickou kartou, z níž profitovalo třeba v roce 2005 pravicové Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských. "Vyhnanecká otázka se objevila v Polsku s docela velkou silou od roku 2002 a byla stejně instrumentalizována a stejně se ji různí politici snažili využít ve svůj prospěch," uvedl v reakci na použití sudetoněmecké otázky ve volební kampani prezidenta Miloše Zemana.

Podobně jako mezi Čechy i mezi Poláky podle něj hrály velkou roli obavy z majetkových nároků vysídlených Němců. "Politici seděli vedle lidí, kteří vlastnili domeček na Mazurech, a říkali, že je budou bránit před německými nároky," popsal jedno tehdejší předvolební setkání.

"Pro politiky je vhodné používat takového strašáka k mobilizování volební základny. Vyplácí se to politikům na obou stranách," soudí autor knihy "Sudetští Němci 1848-1948. Dějiny jednoho nacionalismu". V ní objasňuje, že negativní postoj německé menšiny k Čechům vznikl už před zrodem Československa, a ne až po nástupu Adolfa Hitlera k moci.

Majewski nicméně zdůraznil, že pro Poláky nebyla německá otázka nikdy tak citlivá jako pro Čechy. Mnohem více se podle něj museli vyrovnávat se svým vztahem k Židům. "Tím, že otázka vysídlení vystoupila dopředu až v závěrečné fázi procesu polsko-německého vyrovnání, psychologicky to tak už bylo 'rozchozené' a polská společnost už byla na německo-polské smíření trochu přivyklá," vidí jeden z důvodů, proč se Polsko této zátěže zbavilo.

"Myslím, že i v Česku by to jednou mělo skončit. Příklad Polska ukazuje, že i hodně horká diskuze o těchto záležitostech může skončit," tvrdí Majewski. "Takové téma v mezinárodních vztazích je hrozně jednoduše zneužitelné a pak je třeba několika let, než se obyčejnou cestou uklidní," dodal.