Hlukem na Uherskohradišťsku v neděli projela tradiční jízda králů. S bílou růží v ústech na důkaz mlčenlivosti jí kraloval dvanáctiletý František Libosvár. Tamními ulicemi provedl třicetičlennou družinu na bílém koni v ženském kroji. Tvář měl zahalenou pentlemi.
Pestrobarevné krojované přehlídce přihlížely tisíce návštěvníků z širokého okolí. Jízda se konala poprvé, co byl tento lidový obyčej zapsán na seznam UNESCO. V Hluku se totiž jezdí jednou za tři roky.
Jízdu králů odstartoval ráno starosta obce Jan Šimčík, ke kterému si celá družina dojela pro povolení. "Je to jedinečná záležitost, letos máme třicet koní a jezdců. Družina je obrovská. Jak jsem je ráno viděl, jak odjížděli, byl jsem naměkko," řekl starosta. Podotkl, že přípravy na akci trvaly půl roku. "Výběr krále u nás není žádný problém, jakmile jeden skončí, už máme druhého," doplnil starosta.
Mladého Františka po celou dobu střežila pážata, která jela s obnaženými šavlemi. Koně zdobila na prsou papírová srdce typická pro Hluk, na sobě měli také papírové růže a stuhy zapletené do hřívy. Pro rodinu chlapce to byla pocta a zároveň závazek. "Jsme šťastní, že to vyšlo," řekl otec krále Daniel Libosvár. Podotkl, že František se svou rolí počítal odmalička. Pro chlapce byla přitom jízda poměrně náročná; v kroji se do něj opíralo ostré slunce a přes pentle na obličeji se mu muselo i těžce dýchat.
Jízdu provázelo tradiční vyvolávání veršů, kterými členové družiny bavili davy přihlížejících. Opírali se do hasičů, terčem se stal i samotný starosta či řada obyvatel. "Něco vymýšlejí kluci sami, něco pořadatelé. Jsou to verše aktuální, postihují to, co se tady opravdu děje. Navíc kluci i improvizují, když jedou dědinou a dostanou po štamprdli. Rýmují, když uvidí chlapa s břichem nebo někoho s brýlemi, kdo se vymyká z řady," řekl Vít Kohutič, který pomáhal družině s voděním koní.
Jízda králů byla zlatým hřebem Dolňáckých slavností písní a tanců, které se v Hluku pořádají jednou za tři roky už téměř sedm desítek let. Jsou neodmyslitelně spojeny s národními kroji a s jízdou králů. Kromě Hluku se jezdí i na dalších třech místech Slovácka - Vlčnově, Kunovicích a Skoronicích.
Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází z pohanských dob. Mladí chlapci soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.
