Česko se stalo posledním dějištěm války kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva s opozicí. Její členové i aktivisté zaměření na lidská práva čekají na rozhodnutí českých úřadů o azylu pro Taťjanu Paraskevičovou. Pokud neuspějí, získá Nazarbajev další úlovek ve svém honu na disidenty. Z postupu českých úřadů jsou aktivisté spíš rozladění.
Už od dubna řeší české ministerstvo vnitra, zda udělí azyl Taťjaně Paraskevičové. Jde o blízkou spolupracovnici jednoho z lídrů kazašské opozice Muchtara Abljazova. Na jeho rodinu a kolegy rozpoutali Kazaši v posledních týdnech intenzivní hon po celé Evropě. U úřadů ve státech EU sklidili částečné úspěchy. Stále otevřená je otázka, jak lovci disidentů dopadnou v Česku.
Advokátka Paraskevičové Marina Machytková požádala o azyl pro svou klientku již v dubnu. Ministerstvo vnitra se stále nemá k rozhodnutí. "Ze zákona mají lhůtu 60 dní, ale my stále nemáme výsledek. Důvod zpoždění neznám a ani mi nepřísluší komentovat rozhodování správních orgánů," řekla advokátka Machytková on-line deníku TÝDEN.CZ.
K procesu se nechce vyjadřovat ani ministerstvo vnitra, které má azylové řízení na starosti. "Jde o proces, který se řídí mezinárodními smlouvami, proto nemůžeme ze spisu poskytovat žádné informace," uvedl mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák
Postup českých úřadů rozladil aktivisty z polské neziskové organizace Otwarty dialog (Otevřený dialog), kteří se mimo jiné zabývají situací v postsovětských zemích a v těchto dnech intervenují u evropských vlád ve prospěch kazašské opozice.
"Pokud jde o Česko, udělali jsme velmi negativní zkušenost s panem Tomášem Haišmanem z ministerstva vnitra, který má na starost azylové řízení. Dvakrát nám odložil setkání. Když jsme přišli na třetí navržený termín, sdělili nám, že nic nemáme dohodnutého a vůbec jsme se s ním nesetkali," uvedl Bartosz Kramek ze společnosti Otwarty dialog.
Jednání s jinými českými ministerstvy si naopak pochvaluje. České ministerstvo vnitra je však klíčové. Až po jeho rozhodnutí mohou začít jednat ministerstva zahraničí a spravedlnosti o vydání či nevydání Paraskevičové.
Tři státy na jednu ženu
O její vydání usilují hned tři státy: Kazachstán a Ukrajina, k nimž se v první polovině srpna připojilo i Rusko. "Tyto tři země spolu velice úzce spolupracují a navzájem si poskytují různé služby. Nyní jde zejména o to, že Kazachstán nemá smlouvu o vydávání trestně stíhaných s ČR. Za druhé chce využít velkého vlivu, který teď má Rusko v Česku," sdělil Kramek.
Zájem ruských orgánů o Paraskevičovou byl důvodem, proč už v dubnu požádala o azyl v Česku. Její rodina čelí v Moskvě ostrému nátlaku. Podle aktivistů vyhrožovali vyšetřovatelé vězením i její jedenaosmdesátileté matce. Perzekuci čelí syn a dcera.
Situaci Paraskevičové v Česku ještě zhoršuje skutečnost, že již přes rok pobývá ve vazbě. Ukrajinští prokurátoři ji totiž stíhají za zločinné spiknutí a vytunelování 5 miliard dolarů z kazašské banky BTA. Krajský soud v Plzni na začátku tohoto roku konstatoval, že stíhání je nepřípustné a nařídil Paraskevičovou propustit. Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a naopak nařídil její vydání.
"Paní Paraskevičová vůbec netuší, co to je za případy. Její jméno je domalováno do trestního řízení běžícího již tři roky," popsala advokátka Machytková. Aktivisté se diví, že se soudci v Evropě dokáží vážně zabývat obviněními pocházejícími z Kazachstánu. "Jsou vykonstruovaná a obvykle mají hodnotu cáru papíru," řekl Kramek.
Skandál v Itálii
Despotický režim kazašského prezidenta Nazarbajeva zostřil boj proti opozici až letos. Dřív nechával opozičníky, kteří před represemi utekli do ciziny, na pokoji. Dnes se snaží dostat zpět do vlasti a potrestat všechny lidi, kteří spolupracovali s Muchtarem Abljazovem a jeho uskupením Demokratická volba.
V Římě vtrhlo italské policejní komando do vily, kde bydlela Abljazovova manželka a dcera. Tuto dvojici Italové bez patřičných procedur deportovali soukromým tryskáčem do Kazachstánu. Případ vyvolal v Itálii obří skandál. Hledali se viníci, kteří umožnili hladkou spolupráci tamních orgánů s kazašskou ambasádou (více čtěte - ZDE).
Španělská policie zatkla Abljazovova osobního ochránce Aleksandra Pavlova. Zároveň s jeho vydáním byla ve hře i zakázka na dodávku španělských vlaků za 500 milionů eur do Španělska. Tamní úřady muže přesto nevydaly. Na konci července uvázl v síti francouzské policie samotný lídr opozice Muchtar Abljazov. O jeho vydání či nevydání rozhoduje Paříž v těchto dnech.
