Kdyby ve Štěchovicích u Prahy nevyrostla protipovodňová zábrana za 21 milionů korun, bylo by v obci nejspíš lépe. Velké vodě z rozlité Vltavy nezabránila a dnes jí stojí v cestě, aby obec opustila. Účinnost ochranných hrází je velmi diskutabilní i v jiných zatopených oblastech.
Velmi smutný obrázek se nabízí obyvatelům Křešic u Litoměřic. Kontejnery, v nichž skladovali mobilní protipovodňové hráze, teď plavou po polích. Hráze stojí, kde mají, ale obec je přesto plná vody. Povodí Labe za ochranu Křešic před povodní utratilo 190 milionů korun, které ničemu nepomohly. "Problém je v tom, že projekt je stavěný proti dvacetileté vodě, a letos přišla větší," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ starosta Křešic Václav Kovařík.
Vodohospodáři sice nemohli předvídat sílu, s níž se živel vrátí do obce, ale mohli se postarat alespoň o to, aby místní dobrovolní hasiči s mobilními hrázemi neměli takové starosti. Při stavbě museli hodně improvizovat, protože od povodí nedostali nic: chyběl vysokozdvižný vozík, za jehož pomocí by zabrany dostali do výšky 275 centimetrů, neměli osvětlení pro práci ve tmě, nářadí si museli obstarat sami, drobnosti jako pracovní rukavice je škoda zmiňovat.
"Doplatili jsme na to, že naše obec byla po povodních v roce 2002 jedna z prvních, kde se podobný projekt postavil. S povodím už jsme se domluvili, že situaci napraví a materiál dodá," uvedl starosta Kovařík. Prozatím jim chybí i místo, kde by mobilní hráze mohli skaldovat. Zůstaly tedy v kontejnerech. Hodiny poté, co hasiči kontejnery vyprázdnili a bariéry rozestavěli v rekordně rychlém čase, pronikla do vesnice voda. Plovoucí kontejnery se staly symbolem povodně v Křešicích.
Ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku představuje podobný symbol rozestavěné dílo protipovodňové ochrany. "Je to jako podle Murphyho zákonů. Povodeň přišla těsně po tom, co jsme začali stavět," uvedl místostarosta Veselí Václav Matějů. Projekt přibližně za 200 milionů korun má město připraven od roku 2007. Stavět se začalo až letos v březnu, téměř jedenáct let od posledních velkých povodní.
Město je zatopené. Tentokrát není příčinou špatný odhad vodohospodářů, nýbrž administrativní průtahy. "Pravidla pro dotace u tak rozsáhlého projektu jsou tak přísná, že lhůta předcházející stavbě byla takto dlouhá," řekl místostarosta Matějů. Velká voda prý stavbu hrází neponičila, tak snad budou ku prospěchu příště.
Ve Štěchovicích je ale už teď jisté, že by byli raději, kdyby se v obci hráze za 21 milionů korun nikdy nestavěly. Živel aktuálně obklopuje protipovodňovou bariéru z obou stran. Nejspíš by se tam dostal tak jako tak, protože obec leží na vytěžených pískách a voda by za bariéru prosákla. Dnes bariéra slouží jen tomu, aby zabraňovala odtoku vody z vesnice. "Byl naprostý nesmysl nám hrázemi takto zohyzdit obec," rozčiloval se jeden ze Štěchovických.
V obci Kly na Mělnicku hráze ani stavět nezačali. Jen si vypracovali studii, která ukázala, že by opatření stálo 100 milionů korun. Peníze nesehnali a v těchto dnech museli evakuovat lidi z padesáti domů. Nedá se říct, že by starostka Alice Semionová nerealizovaného projektu vysloveně litovala. "Nechci kritizovat situaci v ostatních obcích, ale nepřipadá mi, že by protipovodňová opatření byla všude ku prospěchu věci," uvedla.
Samozřejmě jsou místa, kde opatření zabrala stoprocentně, samosprávy za ně ani nemusely utrácet obrovské sumy. V Hrádku na Rokycansku se podle TV Barrandov díky jednoduchému způsobu podařilo udržet řeku Klabavu mimo zahrady chat. Ochranný val z hlíny, kterou nechal starosta při výstavbě odvést místo na skládku přímo na břeh řeky, se osvědčil. Sčítání povodňových ztrát v Hrádku proto dnes bylo jednoduché - jedna utopená pila a zničené gumáky hasičů.
