Zatímco Islámský stát sní o dobytí Evropy, prezident Miloš Zeman naopak žádá tažení do Islámského státu. Muslimský chalífát už ale Evropa zažila. "Mohamedáni nám v sedmnáctém století vypálili vesnici, máme to pořád v paměti," říká starosta moravského Pitína Martin Zálešák.
Většina obyvatel malé slovácké osady Pitín u Bojkovic je muslimy pobita nebo odvlečena do otroctví. Všechna stavení vypálena. Vesnice hlásí 30 obětí a 530 ukradených ovcí. Ne, to není katastrofická vize jihomoravského Pitína po dobytí islámskými teroristy. Píše se září roku 1663, do vsi právě vtrhli Turci a vzniklé spáleniště už se z ničivého nájezdu nevzpamatuje.
Nelítostné nájezdy, jimiž se v září a říjnu roku 1663 snažila mocná Osmanská říše rozšířit svůj stát i o Moravu a Dolní Rakousy, nejsou na jihovýchodní Moravě zapomenuty. "Každý v dědině ví, kde stál vypálený Pitín. A v okolních lesích se zase dají najít základy kamenných hlásek. Na nich vartovali strážci hranic a hlídali nás před Turky," líčí Zálešák.
"V naší rodině se odjakživa traduje, že jsme potomky tureckých nájezdníků," tvrdí Jana Šašinková, starostka slováckých Záhorovic. "Za svobodna jsem se jmenovala Hamadová. Hamad je v islámských zemích časté jméno," prozrazuje starostka. Před třemi lety si například arabský šejk Hamad bin Hamdán an-Nahaján z emirátu Abú Zabí dal svoje jméno nebesky zvěčnit na poušti. Slovo Hamad dal zapsat do písku kilometr dlouhými písmeny, lze je přečíst i na satelitních mapách.
Od tureckých nájezdů na Pitín, Záhorovice a další obce jihovýchodní Moravy v roce 1663 letos uplyne přesně 352 let, muslimové však byli pro střední Evropu vážnou hrozbou již od roku 1526 a na Moravu vtrhli třeba v roce 1599 nebo 1605. Je to ale historie skutečně až tak dávná? Záleží na úhlu pohledu, rozhodně to není nikterak nepředstavitelná doba. Kdo si třeba nechá zpracovat rodinný strom života, pozná většinou jmenovitě i řadu předků žijících právě v sedmnáctém století. A stejně jako žhavá současnost je navíc tato éra označovaná historiky termínem novověk.
* Turecká Osmanská říše byla v 17. století jediným vůdcem islámského světa, když i Mekka uznala turecké sultány za chalífy všech islámských věřících. Existují nějaké podobnosti mezi tehdejšími muslimskými výboji a dnešním Islámským státem?
* Jak Morava zvládala nájezdy?
* Kdy se podařilo muslimy vyhnat od Vídně a ze střední Evropy? A jak k tomu přispěl společný vojenský úder více evropských panovníků?
* Je možné, že se historie bude opakovat?
Více čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, jež je v prodeji od pondělka 2. února 2015.