Navzdory veškerým pokusům o integraci se vietnamská komunita v ČR stále víc uzavírá. Vyplývá to z výzkumu, který uskutečnil Etnologický ústav AV ČR. Podle etnologa Stanislava Broučka z Akademie věd ČR je důvodem především pocit cizinectví a také to, že vietnamská komunita je v Česku ekonomicky soběstačná. Týká se to zejména první generace vietnamských prodejců. Druhá generace, tedy mladší lidé převážně narození v Česku, budou zřejmě v budoucnu uzavírání komunity narušovat.
Integrace se podle Broučka hodnotí podle znalosti jazyka, schopností orientovat se v české společnosti, včetně kultury i legislativy, a podle ekonomické soběstačnosti. V té jsou Vietnamci jako jednotlivci i jako komunita soběstační. Od toho se zároveň odvíjejí podle Broučka problémy.
"Velikou ekonomickou silou se komunita zaprvé velice rychle stratifikovala, to znamená, že má svoji elitu i střední vrstvy, které jsou početně nejsilnější, a také skupiny na okraji," řekl. Vietnamskou komunitu studuje a vědecky zkoumá přes 20 let. Letos vydal výsledky svého studia v odborné knize nazvané The Visible and Invisible Vietnamese in the Czech Republic.
Vietnamci se díky svým podnikatelským aktivitám stávají státem ve státě, říká vědec na základě výzkumu. "Zatím je to v náznacích, ale za finanční silou jde pochopitelně ruku v ruce i prestiž," poznamenal. Tato potřeba zviditelnění zesílila v červenci 2013, kdy se Vietnamci stali oficiálně v ČR národnostní menšinou. Po Ukrajincích a Slovácích jsou nejpočetnější skupinou cizinců, své počty v ČR sami Vietnamci odhadují na 100 tisíc lidí.
Češi na Vietnamce podle Broučka pohlížejí ve dvou extrémech, buď jako na velmi pracovité a bezkonfliktní lidi, nebo je podezírají z nekalého kšeftování nebo výroby drog. "Vcelku jsou viděni jako nekonfliktní a v chudších oblastech ČR, kde obchodovali s laciným zbožím z Asie, některým nemajetným skupinám Čechů pomohli. V žádných jiných oblastech nebyli v obchodu přímo konkurentem české populaci," popsal.
Broučkova kniha se zabývá pomocí Československa válkou postiženému Vietnamu (1958-1989) a sleduje vyrovnání vietnamské etnické skupiny v lokálním českém prostředí po 1990. Popisuje také ekonomickou prosperitu komunity na hranicích s Německem a proces uznání Vietnamců v ČR za národnostní menšinu.
