Jedinou cestou z ulice zpět do běžného života je mít normální bydlení. O tom je hluboce přesvědčena Dana Vadinová, která se protloukala bez domova deset let. Teď už tři roky žije v sociálním bytě Armády spásy. Česko pravidla sociálního bydlení zatím nemá. Upravit by je měl zákon, jehož přípravy však nabraly zpoždění. Původně měla norma platit od ledna 2017, zatím ji ale ještě ani neprojednala vláda. Panují obavy, že se do voleb zákon nepodaří přijmout.
Dana Vadinová na ulici skončila poté, co jí zemřeli rodiče a přišla o práci v chráněné dílně. Jinde zaměstnání kvůli svému postižení už nenašla. Nejdřív bydlela na ubytovně, pak jí došly peníze a spala venku. Situace se obrátila až po letech, kdy jí začali pomáhat sociální pracovníci. "Pro lidi jsme jen bezďáci, ti špatní. Ale ať si opravdu každý vyzkouší, jaké to je, být venku bez pomoci, bez ničeho," říká klientka Armády spásy, v jejímž sociálním bytě žije s přítelem už tři roky. "Mám byt, mám svůj klid, jsem v teple, líbí se mi tam. Přítel pracuje, kauci splatil a drží se. Problémy přestaly," popisuje situaci Vadinová. Věří, že se podaří najít nějakou práci i jí.
Zpátky to jde, když se chce
Získání bydlení označuje žena za "motivaci, která zvedne z ulice". "Chtěla jsem se zpátky zařadit do života. Vím, že jsem si uvědomila chyby, za něco si můžu sama, nejen společnost. Chtěla jsem dokázat, že to jde zpátky, když se chce," říká. Chvíle, kdy byla bez domova, už zažít nechce: "Když byly Vánoce, svítily za okny svíčky. A kde vy máte slavit? Někde na ulici nebo někde u pařezu?"
Po letech na ulici se musela Dana Vadinová znovu učit žít v bytě a plnit všechny podmínky a povinnosti. "Je to už jen na mně, jak se chovat jako každý jiný. Já jsem dostala šanci," uzavírá.
Podle expertů na sociální problematiku je bydlení při řešení potíží lidí v tísni nejpodstatnější. Teprve když mají střechu nad hlavou, dokážou zvládnout i další problémy. To je podle národního ředitele sociálních služeb Armády spásy Jana Františka Krupy vidět i na příběhu Dany. I když docházela do centra a měla místo v noclehárně, situaci vyřešila až v době, kdy začala bydlet v bytě.
Podoba zákona nejistá
Jakou podobu český zákon o sociálním bydlení bude mít, není zatím jisté. Nyní ho autoři upravují po připomínkách. Poté by ho měla projednat vláda a měl by se dostat do sněmovny. Tam ho budou moci pozměnit i poslanci. Akademici, neziskové organizace i některá města vyzývají k přijetí normy. Někteří se obávají, že se nestihne do voleb schválit.
I když sociální bydlení jasná pravidla nemá, v Česku už ho mnohé radnice a neziskové organizace začaly poskytovat. Například Armáda spásy má v sedmi městech republiky celkem dvě stě bytů, další chce získat. V Ostravě je jich 87, do tří let by jich mělo být 160. "V sociálním bytě si musí člověk plnit veškeré povinnosti s užíváním bytu spojené. Pokud to zvládá, může po dvou letech dostat od Armády spásy doporučení, aby s ním vlastník nemovitosti uzavřel nájemní smlouvu," uvedl Krupa. Pracovníci organizace s klientem ale i pak ještě minimálně půl roku pracují.
Pokud by začal zákon platit a sociální bydlení by se v Česku zavedlo, mohlo by se v azylových domech uvolnit podle Krupy až sedmdesát procent míst. Výrazně by také ubylo těch, jimž ztráta střechy nad hlavou hrozí.
