Škody od prasat
Jurečka chce zmenšovat pole. Kvůli divočákům

Pokud sedláci nerozdělí své rozlehlé lány s řepkou či cukrovkou na menší pole, nebudou mít podle plánu lidoveckého ministra Mariana Jurečky nárok na finanční kompenzaci za škody od přemnožených divočáků. Prasata každoročně způsobí újmu ve výši až několik miliard korun.

Na dvě stovky vodáků zažily zkraje srpna v tábořišti na břehu Ohře u Karlových Varů doslova divokou noc. K jejich stanům přišlo šest divokých prasat, která hledala něco k snědku. Lidé utekli a čekali, až přivolaní policisté zaženou zvířata do lesa. Přestože myslivci za poslední roky odstřelili statisíce divočáků, nestačí to k tomu, aby se jejich počty dostaly na přijatelnou úroveň. Prasata způsobují až miliardové škody na polích, pastvinách, zahradách, ale třeba i při srážkách s auty. Jsou dokonce už tak "drzá", že se odváží až k lidským obydlím, což dokazuje nejen událost ve vodáckém tábořišti u Karlových Varů. V únoru na východním okraji Prahy vniklo prase na zahradu a poranilo tamnímu chataři nohu. Před pár lety se jeden divočák objevil dokonce u Masarykova nádraží v centru hlavního města a strážníci ho dopadli až v několik kilometrů vzdálených Strašnicích.

Z velkých polí malá

Myslivci teď dostali za úkol, aby lov divočáků po celé republice ještě zintenzivnili. To proto, aby se nemohl ze Zlínska šířit africký mor prasat. Do tamních lesů v ohnisku nákazy mají lidé od minulého týdne zakázán vstup, pouze myslivci tam mohou dále odchytávat divočáky (viz Obklíčený Zlín).

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) má v záloze další záměr, jak ulovit ještě více prasat. Hodlá tlačit na sedláky, aby rozdělili své rozlehlé lány s řepkou či cukrovkou na menší pole. Tím by se prasata více odkryla namířeným kulovnicím. Pokud by to zemědělci neudělali, přišli by o finanční odškodnění od myslivců, které alespoň zčásti kompenzuje škody.

"Na velkých polích osetých jednou plodinou se mohou divoká prasata zdržovat celé dny, a myslivci je tudíž mohou lovit jen obtížně. Proto se v novele navrhuje, že by zemědělci měli zmenšit pole s jedinou plodinou," informovala mluvčí ministerstva Markéta Ježková. V praxi by to znamenalo, že by se například řepka mohla pěstovat maximálně na 30 hektarech. Pokud by pole bylo větší, musely by na něm být vysazeny alespoň dvě plodiny. "Variantou je rozdělení stejné plodiny do pásem o šíři alespoň dvanácti metrů," dodala Ježková. Na tomto pásu by mohla být například tráva, jiná plodina, ale i vodní tok.

"Dělicí pás rovněž přispěje k protierozní ochraně půdy či k pestřejšímu biotopu například pro zpěvné ptactvo a drobnou zvěř - třeba bažanty, zajíce, ale i mnohé další volně žijící druhy živočichů," poznamenala Ježková. Ornitologové dlouhodobě upozorňují na to, že právě kvůli intenzivnímu hospodaření na polích zmizelo z evropské zemědělské krajiny v posledních desítkách let na tři sta milionů ptáků. V Česku expertní odhady hovoří minimálně o deseti milionech kusů. Nejde přitom o vzácné druhy, ale o zcela běžné ptactvo zemědělské krajiny.

Zklamaní sedláci

Jurečka se při prosazování svého plánu na rozkouskování polí a vytváření dělicích pásů (na což by měly být v resortu dotace) může spolehnout na podporu myslivců, kterých je mezi poslanci tradičně dost. Českomoravská myslivecká jednota na dotaz TÝDNE písemně odpověděla, že toto opatření vítá, protože přispěje k úspěšnosti lovu a regulaci divokých prasat v zemědělské krajině.

Rozpačitěji na plány svého resortního šéfa pohlížejí zemědělci. Podle některých je předloha napsána tak, aby vyhovovala spíše myslivcům. Podle nich k vyřešení problému s přemnoženou zvěří nepovede a sedláci jen přijdou o možnost získat alespoň částečnou náhradu za rozryté pastviny nebo zničenou úrodu.

V navrhované novele je rovněž ustanovení, podle něhož myslivci v případě, že neporuší své povinnosti, škody způsobené zvěří sedlákům nehradí. Podle kritiků je to téměř dokonalý úkryt. "Nakonec nebude nikdo platit nic," obává se Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství. Už teď zemědělci vymáhají peníze po mysliveckých sdruženích obtížně a zdlouhavě, mnohé spory končí u soudu.

Podle ministerstva ovšem není možné, aby myslivci odpovídali za škody způsobené zvěří, pokud sami splnili všechny své povinnosti, třeba plán lovu. Stehlík uznává, že pole v Česku jsou mnohde abnormálně velká, takže se například hůře udržuje voda v krajině, způsobuje to půdní erozi nebo kvůli tomu ubývá živočichů. To by měl ale podle něho řešit jiný zákon s větší vahou, a nikoli ten o myslivosti. Ačkoli ministerstvo zemědělství tvrdí, že "záměrem novely je zlepšit a více provázat spolupráci mezi zemědělci a myslivci", podle Asociace soukromého zemědělství tomu předloha, kterou už schválila vláda, neodpovídá. Richard Král, který před pár lety připravoval pro Asociaci soukromého zemědělství alternativní návrh novely mysliveckého zákona, tvrdí, že základní problém nastal po únoru 1948, kdy komunisté vzali majitelům pozemků právo myslivosti a dostala ho myslivecká sdružení. Dříve si početní stavy zvěře reguloval majitel sám, aby mu nezpůsobovala škodu a zároveň o všechnu zvěř nepřišel. "Poúnorový systém funguje dodnes," řekl Král.

Povolební novela

Někteří zemědělci se zase obávají, že rozčleňování zemědělských ploch jim zkomplikuje obdělávání pozemků. "Upřednostnili bychom takové řešení, které bude vyhovovat současnému zemědělskému hospodaření," uvedl Jiří Felčárek, mluvčí Agrární komory.
Novelu mysliveckého zákona sice parlament už před říjnovými poslaneckými volbami nestihne schválit, ale to neznamená, že by byla definitivně pohřbena. Po volbách se jako jedna z reálných variant jeví koalice ANO a KDU-ČSL, jejíž ministr předlohu připravil. Rovněž ministerstvo zemědělství má ambici novelu zákona o myslivosti prosadit i po volbách. "V tuto chvíli předpokládáme, že návrh opětovně předložíme," sdělilo ministerstvo.