Češi mají v porovnání s Brity a Poláky více informací o příčinách a důsledcích klimatických změn. Přestože se ale většina oslovených ze všech tří zemí ztotožňuje s cíli Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů, Češi jsou nejskeptičtější v názoru, zda se je podaří skutečně dosáhnout. Vyplývá to z aktuální studie o ochraně klimatu, kterou na semináři představil think-tank IDEA z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Češi by podle ní byli ochotni i přijmout vyšší náklady pro domácnosti na rozdíl od Poláků.
Výzkumníci dotázali přes čtyři tisíce obyvatel v České republice, Velké Británii a Polsku, aby zjistili jejich postoje, vnímání a preference občanů vůči politikám v oblasti klimatu.
Země se lišily zejména v názoru, zda se podaří cílů na snížení emisí dosáhnout. Téměř polovina oslovených Čechů si myslí, že je nepravděpodobné, aby všechny státy EU splnily své závazky. To samé platí o 40 procentech respondentů z Británie a o 28 procentech Poláků. Rozdíly byly i v názorech, jak snížení emisí dosáhnout. Češi preferují zejména odstranění dotací na činnosti poškozující životní prostředí a poskytování podpory energeticky úsporných aktivit.
Britové a Poláci dali přednost systému obchodování s povolenkami a Poláci zákazům i technologickým standardům, uvedl spoluautor studie Milan Ščasný z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Všichni oslovení naopak považují za omezování jejich svobody daně a poplatky na energie a emise.
Češi a Britové také uvedli, že více platit by měl ten, kdo více znečišťuje, nikoliv jen bohatý stát. Poláci si naopak rozdělení na základě množství emisí moc nepřejí. S principem přenesení odpovědnosti na občany, souhlasili oslovení všech tří zemí. Za 40 až 80procentní snížení emisí by byli ochotni platit měsíčně až 46 euro Britové, Češi kolem 13 až 17 euro, ale ochota Poláků platit za přijetí těchto cílů se pohybovala kolem nuly.
